sakrální památky - kostel, chrám, zřícenina, volně přístupno, Ústecký kraj, Bílý Kostelec
Zřícenina barokního kostela z roku 1733, obklopená zanikajícím hřbitovem. V sousedství zbytky dřevěné zvonice. Areál zchátral za účinné pomoci místních obyvatel po roce 1945.
Kostel se v Medonosech připomíná poprvé roku 1352. Není jisté, zda stál v téže lokalitě jako dnes, raně gotická zazděná okénka presbytáře svědčí o vysoké pravděpodobnosti této domněnky. Barokní přestavba 1712. Obklopen hřbitovem.
Z původního kostela v Horní Libchavě (snad konec 13. stol.) se dochovala východní hranolová věž a patrně část stěn presbytáře. Loď postavena 1736, po požáru 7. 6. 1809 obnoven, přistavěna předsíň. Po roce 1945 zchátral, dokončuje se důkladná obnova.
Drobný centrální kostel z let 1676–7 (G. Broggio) nahradil původní objekt vzniklý ve 12. či 13. století, poškozený za třicetileté války. Opravy 1910, 1955, 1999, sloužil profánním potřebám biskupství (sušárna prádla).
Zaniklý románský kostel sv. Jiří stál na západní výspě Dómského pahorku. Vlastnická kaple se změnila ve farní kostel předměstí Rybáře. Po zrušení za Josefa II. sloužil profánním účelům, demolován byl roku 1876. V museu zachovány oltář a kazatelna. Na místě kostela byla postavena novorenesanční vila.
Ruina původně románského kostela v dominantní poloze nad údolím Úštěckého potoka uprostřed veliké návsi kdysi bohaté zemědělské obce. Z původní stavby se zachovala zejména věž, ostatní části pocházejí z pozdějších stavebních etap.
Stavba nejisté datace i statutu. Nelze vyloučit raně středověký původ, první jistá zmínka 1607. Do 1785 označována důsledně jako kostel, od té doby hřbitovní kaple. Východní část zřejmě z konce 16. stol., po 1701 barokní přestavba. Po 1945 zpustla.
Kostel z roku 1703, připisovaný Octaviánu Broggiovi, postavený mimo dnešní obec na nízké vyvýšenině nad levým břehem Labe. Po roce 1945 zchátral, v 90. letech 20. století obnoven.
Kostel z roku 1789 v severozápadním rohu náměstí. Jednolodní stavba orientovaná k severu, v ose hlavního (jižního) průčelí hranolová věž, po stranách presbytáře čtvercové kaple. Kolem bývalý hřbitov, ohrazený kamennou balustrádou. Východně barokní fara.
Původně gotický kostel ze 14. století, upravený po požáru roku 1592, byl s výjimkou západní věže nahrazen roku 1776 pozdně barokní novostavbou. Po roce 1945 chátrá, v posledních letech obnovena střešní krytina. Asi 100 m od něj mohutná raně barokní sýpka.