Turistické cíle v okolí obce Ploskovice

Kostel z let 1573–74, postavený v goticko-renesančním stylu. Sloužil jako církevní centrum velkobřezenského panství. V letech 1780–83 pozdně barokně upraven (sakristie, oratoř). Po roce 1945 zpustl, od roku 1970 dvakrát opravován.

Kostel vystavěn na místě staršího kostela r. 1865 v pseudorománském stylu. Na západní straně podélné trojlodní stavby stojí štíhlá věž, jejímž podvěžím je veden hlavní vstup do kostela. Kostel je v dost špatném stavu a žádné církevní obřady se zde nekonají.

Presbytář původně gotického, výrazně barokně přestavěného farního kostela předměstské osady starých Litoměřic, zůstal jako jediný zbytek stavby po demolici lodi a věže při stavbě školní budovy roku 1852. Později byl přepatrován a proražen novými okny.

Původní románský kostel snad z 12. století sloužil pro osadu Zásada, která se stala předměstím hrazeného města. Poškozen za třicetileté války, nový objekt z let 1691–1708 postavili otec a syn Broggiové. Obklopen bývalým hřbitovem.

Podle projektu Kiliána Ignáce Dientzenhofera postavili břevnovsko-broumovští benediktini na břehu Labe komplex kostela a fary. Kostel ve stylu dynamického baroka dominuje levému labskému břehu nad soutokem s Ohří.

Jeden z mnoha kostelů raně středověké sídelní aglomerace se stal po vysazení hrazeného města jeho farním. Po mnoha přestavbách a významném prodloužení k západu dnes trojlodní basilika s několika kaplemi.

Barokní kostel Všech svatých v Rohatcích postaven okolo roku 1744 podle plánů architekta Oktaviána Broggia na místě dřívější středověké stavby.

Farní a posádkový kostel v Terezíně byl postaven v letech 1805–10 uprostřed východní fronty hlavního náměstí. Jednolodní empírová stavba má prakticky identickou repliku v Josefově.

Zřícenina věže je posledním zbytkem kostela, připomínaného poprvé 1374 a zbořeného v polovině 18. stol. Větší část věže se zřítila 1. 12. 2002.

Přírodní rezervace Kozí vrch. Jde o dominantní skalnatý masiv, trachytový kopec s významnými teplomilnými lesními porosty a květenou na ploše 36,86 ha. Chráněn již od r. 1983 a od r. 1993 součástí CHKO (chráněné krajinné oblasti) České středohoří.

Stavbu zámku v Březnici zahájili pánové z Bünau počátkem 17. století. Roku 1603 bylo dokončeno dnešní západní křídlo, zvané starý zámek. Novější část se čtyřmi nárožními věžemi pochází z 18. století, současnou podobu získala v následujícím věku. Po devastaci v 90. letech obnoven pro potřeby NPÚ.

Krematorium bylo postaveno při německé podzemní továrně v l. 1944 - 45. Výstavbu i provoz továrny obstarávalo na 4000 vězňů z přilehlého koncentračního tábora. Pro zpopelňování obětí bylo postaveno krematorium u přilehlé cihelny s využitím jejího komína. Areál byl pietně upraven v 90. l. 20. stol.