Turistické cíle v okolí obce Žitenice

Místo kostela, postaveného po ustavení kapituly 1057 a několikrát přestavěného, postavil nový chrám D. Orsi. Statické problémy zabránily stavbě věží a vedly k výměně cihlové klenby za korkovou. Výjimečný celek raně barokní stavby a zařízení.

Jedno z mála autenticky dochovaných obydlí městského kata v Čechách zůstalo shodou okolností i jediným dochovaným objektem horní části starého předměstí Horní Zásada, jehož zástavba zanikla při stavbě sídliště v 80. letech 20. století. V 90. letech adaptováno na restauraci.

Chrám augustiniánského proboštství byl postaven na místě staršího kostela v letech 1333–60. Poškozen za husitských válek (od té doby farní) a požárem 1676. V letech 1725–34 obnoven ve stylu barokní gotiky O. Broggiem.

Bývalý dominikánský klášter u sv. Michala byl založen zřejmě v polovině 13. století. Od husitských válek do roku 1632 s obtížemi přežíval, v letech 1628–1687 důkladná barokní přestavba. Zrušen 1788, poté krajský úřad. Dnes státní oblastní archiv.

Soubor barokního kostela a kláštera v centru města, postavený na místě bývalého zeměpanského hradu z počátků českého státu.

Typický prostý kapucínský klášter s kostelem, zřízený v rámci rekatolisace v závěru třicetileté války a těsně po něm na místě 27 měšťanských domů v jihovýchodním sektoru hrazeného města. Zrušen roku 1950, dnes studentský internát.

Druhý nejstarší kapucínský konvent v Čechách byl postaven v l. 1615–28 v místě původního roudnického ghetta. Kostel sloužil i jako lobkovická hrobka. Klášter zrušen 1950, kostel 1952. Objekt poté využívala armáda, dnes prázdný a chátrající.

Klášter minoritů byl založen před původními hradbami snad 1233. Od poloviny 14. století v nových hradbách. Poškozen husity, Sasy a dalšími pohromami, barokní přestavba 1662–1758. Roku 1785 zrušen, o tři roky později předán dominikánům.

Klášter založil Vladislav II. roku 1144, dochovány obvodové zdi románského kostela. Za husitských válek poškozen, úpravy v 15. a 16. stol. omezené. Barokní přestavba 1665–1777. Zrušen 1782, krátce kasárna, pak zámek. Od 1998 znovu řeholní komunita.

Poslední zbylý objekt někdejšího panského (později městského) dvora s tvrzí v kdysi samostatné obci na kopci severozápadně nad centrem Ústí nad Labem.

Kolonie dělnických domů na východním okraji areálu továrny. Celkem 67 jich vzniklo mezi rokem 1867 a počátkem 20. století v novogotickém stylu podle projektu továrního architekta R. Langse. Část objektů zanikla po bombardování a při poválečné devastaci.

První labský most na území Ústí nad Labem byl předán do provozu 1. 1. 1874. Šlo o v Česku neobvyklou konstrukci patrového mostu, na jehož horním podlaží vedla železniční trať, zatímco dolní podlaží sloužilo silniční dopravě. Celková délka mostu činila 310,637 m.