Turistické cíle v okolí obce Prackovice nad Labem

Výklenková kaple u křižovatky nad Přestanovem stojí v místech prudkých bojů mezi francouzskými vojáky a ruskou carskou gardou v první den bitvy u Chlumce a Přestanova (29. 8. 1813) jako jejich připomínka. Po roce 1945 zchátrala, nedávno obnovena.

Starší hrad neznámých majitelů dobyl r. 1421 Jan Žižka a přestavěl jej na opevněný opěrný bod husitů v kraji. Husitská posádka hrad ovládala ještě mnoho let po Žižkově smrti r. 1424. R. 1467 obležen poděbradským vojskem, zpustnul po roce 1471.

Skalnatý ostroh Kalvárie se vypíná nad pravým břehem Labe s krásnou vyhlídkou na Českou bránu. Pro tři kříže, stojící na vrchu a zmiňované již v r. 1587, též Tříkřížový vrch. Je součástí stejnojmenné přírodní rezervace Kalvárie, vyhlášené r. 1993.

Pětiobloukový kamenný most přes Bílinu (Bělou) v Brozánkách pochází pravděpodobně z konce 18. století. Několikrát upravován, v 70. letech 20. století funkčně nahrazen souběžnou betonovou lávkou a rekonstruován. Převádí přes řeku turistickou stezku.

Kamenolom byl těžen v posledních stoletích před Kristem na severozápadním úbočí vrchu Lovoš. Dodnes se zde zachovala řada nepřehlédnutelných jam a sejpů plných kamenných pozůstatků křemenného porfyru z pravěké těžby, používaného k výrobě mlýnků-žernovů.

Kamýk je holý vrch, vypínající se do výšky 436 metrů nad mořem severně od Libčevsi. Je tvořen typickou čedičovou vyvřelinou. Vrch je součástí Chráněné krajinné oblasti České středohoří (zal. r. 1976). Roste zde řada vzácných rostlin, např. hlaváček jarní.

Jako náhradu za nevyhovující hrad si majitelé Kamýka postavili západně od něj sídlo v areálu panského dvora. Po třicetileté válce přestalo sloužit šlechtě a postupně zpustlo. Současná budova z roku 1865, dnes soukromý majetek.

Zříceniny hradu vystavěného z pověření Jana Lucemburského před r. 1319. Často střídal majitele. Kolem r. 1547 přestavěn. Za třicetileté války jej dobyli Sasové a kolem r. 1650 byl již zříceninou. Hlavní obrannou i obytnou stavbou byla pětiboká věž.

Kamýk je strmý, čedičový vrch stojící severně od Litoměřic. Arch. nálezy od neolitu až do středověku dokladují osídlení kopce. Vzhledem k terénu není vhodný k obývání, o hradiště zřejmě nešlo, snad zde bylo kultovní místo.

Blok původně manýristických patrových domů na jižní straně Dómského náměstí. Dnešní podoba z přelomu 19. a 20. století, většinou prázdné. V nejvýchodnějším sídlí dómská farnost.

Na západní straně Dómského náměstí stojí budova kapitulní konsistoře, postavená 1735–8 O. Broggiem jako kněžský seminář. Roku 1880 zvýšena o novobarokní patro.

Barokní kaple byla postavena zřejmě kolem r. 1800. Opravena r. 1884. Za 1. sv. války byl zrekvírován zvon, nový byl pořízen díky veřejné sbírce r. 1921. R. 1933 byla kaple znovu opravena. R. 1942 zrekvírovali zvon Němci, nový koupil r. 1949 pan Otakar Přibyl. Poslední oprava kaple v l. 2004-05.