Turistické cíle v okolí obce Ječovice

nebo vyberte

Ječovice

Ústecký kraj,  Litoměřice  (LT)
Nalezeno celkem 373 záznamů, 24 / 32 stran, vyhledáno za 0.31 sec
 radnice
276.0 m. n.m.
ostatní - palác, dům, zachovalý, příležitostně, Středočeský kraj, Slaný
Pozdně barokní, pseudorenesanční radnice se 40 m vysokou věží se nachází na náměstí ve Slaném.
 Radovič
265.0 m. n.m.
věž - rozhledna, zachovalý, volně přístupno, Středočeský kraj, Velvary
Kovová vyhlídková plošina o výšce 3 m na táhlém návrší Radovič jižně od Velvar postavena na podzim 2018 podle návrhu arch. Jana Červeného. Poskytuje krásný výhled především na České středohoří. Doplňují ji dvě drobné kovové tzv. pozorovatelny z r. 2016 na západním i východním konci návrší.
 Řisuty
310.0 m. n.m.
tvrz, terénní náznaky, volně přístupno, Středočeský kraj
Zaniklá tvrz. Obec se prvně zmiňuje r. 1316. V 1. pol. 14. stol. zde sídlili vladykové z Řisut, po nich měla obec v majetku církev až do husitských válek. R. 1434 tvrz neúspěšně obléhali katoličtí páni z Plzeňska. R. 1454 byla tvrz připojena ke smečenskému panství a do konce 15. stol. zpustla.
 rodný dům Václava Beneše Třebízského
310.0 m. n.m.
ostatní - palác, dům, zachovalý, příležitostně, Středočeský kraj, Třebíz
Rodný dům V. Beneše Třebízského vznikl asi na místě starší zástavby. Pochází patrně z první poloviny 18. stol. s úpravou v 19. stol. Je součástí řadové zástavby na jižní straně návsi. Nyní památník věnovaný životu a dílu spisovatele. Dům je kulturní památkou od r. 1967.
 Rolnická záložna Podřipská
184.0 m. n.m.
ostatní - palác, dům, zachovalý, v návštěvních hodinách, Ústecký kraj, Roudnice nad Labem
Budova Rolnické záložny Podřipské (založena r. 1965 Václavem Kratochvílem) z roku 1903 kombinuje na své bohatě zdobené fasádě prvky české novorenesance a začínající secese. Po zániku záložny r. 1848 zde sídlí pošta, která ponechává většinu objektu bez využití.
 Šebín
210.0 m. n.m.
Libušín, Ryzenberk
hrad, nepatrné zbytky zdí, volně přístupno, Ústecký kraj, Levousy
Hrad z konce 13. stol., založen pány ze Mšeného. Zanikl počátkem 15. stol. Nad hradem lze najít pozůstatky slovanského hradiště.
 silniční most
155.0 m. n.m.
most, zachovalý, volně přístupno, Ústecký kraj, Doksany
Betonový obloukový most přes hlavní řečiště Ohře u severozápadního okraje zahrady kláštera (zámku) na silnici III. třídy mezi Doksany a Brozany. Postaven roku 1928, dochován včetně dobových kandelábrů.
 Slánská brána
290.0 m. n.m.
Východní, Dolejší brána
ostatní - brána, opevnění, zachovalý, volně přístupno, Středočeský kraj, Vraný
Městečkem čili městysem je Vraný od r. 1513. Původní lehčí ohrazení zajišťovaly dvě brány. Dochovala se Východní, zv. Slánská s brankou pro pěší. Její renesanční podoba byla barokně upravena, do kartuše vložený znak pochází z 19. století. Rekonstrukce provedena v r. 2004.
 slaný pramen a zaniklé lázně
voda - studánka, pramen, zachovalý, volně přístupno, Středočeský kraj, Slaný
Minerální pramen, který dal podle pověsti vzniknout městu Slaný. V 19. století byly v těchto místech založeny lázně, uzavřeny byly v roce 1938. Na jejich místě dnes stojí požární zbrojnice.
 Slatina
254.0 m. n.m.
tvrz, zaniklý, nepřístupno, Středočeský kraj, Slatina
Gotická tvrz vybudovaná ve 14. století, kolem r. 1571 přestavěná renesančně. Za třicetileté války byla tvrz vypálena a zpustla. Zbytky slatinské tvrze jsou zabudovány v budovách statku a zcela splynuly s pozdějšími budovami a nejsou již patrné.
 Slatina – vesnická památková zóna
180.0 m. n.m.
ostatní - palác, dům, zachovalý, volně přístupno, Ústecký kraj, Slatina
Slatinu poprvé připomíná zakládací listina litoměřické kapituly (1057). V 13. stol. nově vysazena, unikátně zachován půdorys okrouhlice s velkou návsí. VPZ chrání jak jej, tak celkový vzhled obce, dodnes určovaný především věncem stodol na obvodu.
 Slavětín
200.0 m. n.m.
hrad, zaniklý, volně přístupno, Ústecký kraj, Slavětín
V městysi Slavětín, asi 2,5 km východně od Loun, stával od počátku 14. stol. menší hrad. Založen pány ze Rvenic, později dlouhodobě spjat s Házmburky. Zanikl asi po požáru městečka koncem 16. stol.. Definitivně rozebrán v letech 1833-1834.