Turistické cíle v okolí obce Mšené-lázně

Kostel se v Račiněvsi poprvé připomíná roku 1371, současná podoba pochází z poslední čtvrtiny 15. století. Hranolová věž v ose západního průčelí přistavěna 1870. Obklopen bývalým hřbitovem, vzhledem k okolní zástavbě a minimálnímu využití téměř nepřístupný.

Raně barokní poutní kostel sv. Isidora z let 1680–1682, jeho autorství je připisováno architektu J. B. Matheyovi. V roce 1798 byl opraven rodinou Kinských. Na průčelí jsou sochy sv. Ondřeje a sv. Pavla od Jana Jiřího Bendla.

Starší (snad gotický) kostel nahradila v letech 1675–77 raně barokní novostavba podle projektu litoměřického Giulia Broggia. Kostel je vybaven soudobým zařízením. Součástí areálu je zděná barokní zvonice.

Pův. gotický kostel se prvně zmiňuje r. 1352. Vypálen za třicetileté války, při opravě barokně přestavěn v l. 1668-1678 a v 2. pol. 18. stol. (upraven presbytář). R. 1837 upravena a zvýšena věž, kostel byl celkově neorenesančně upraven r. 1888. Vnitřní vybavení pochází z 18. a poč. 19. stol.

Původně románský kostelík byl na přelomu 14. a 15. století výrazně přestavěn a zvětšen. Po třicetileté válce barokní úpravy. Výjimečný představitel václavské sakrální architektury ve venkovském prostředí.

Kostel připomínán již v roce 1352. Gotický kostel byl následně barokně upraven roku 1780 a poté roku 1880 dle návrhu stavitele Achilla Wolfa regotizován – mj. byla vztyčena nová štíhlá sanktusová věžička,obdélná okna zaměněna za hrotitá. Zchátralá dřevěná zvonice se v polovině 19. stol. rozpadla.

Kostel doložen poprvé jako farní 1384. Mohutná renesanční věž z roku 1595, kostel obnoven 1597, přestavěn snad 1746 a v 19. století. Na bývalém kostele barokní márnice z I. poloviny 18. století.

Původně románský kostel z 12. či 13. století, doložen roku 1394. Dochována část románského zdiva lodi a hranolová věž se sdruženými okny. Ve 14. století rozšířena loď a přistavěn gotický presbytář. Barokně upraven ve 2. polovině 18. století.

Raně barokní bezvěžový kostel z roku 1675, připisován Antoniovi della Porta, v dominantní poloze nad pooherskou obcí severně od Doksan. Obklopen zdevastovaným hřbitovem, sám velmi zchátralý. Součást zajímavého barokního areálu.

Jednolodní renesanční kostel postavený v l. 1613-16 Santinim Malvazione. Patrový volutový štít, manýristický vstup. portál. Loď zaklenuta valenou klenbou s lunetami. Hvězdový vzor štukových žeber. V interiéru tříramenná renesanční kruchta.

Původně rotunda ze 13. století. Loď a průčelní věž z 18. století. Zařízení je převážně barokní. Na hlavním barokním oltáři obraz sv. Jiří od J. Heřmana z roku 1890. Boční oltář je raně barokní z poloviny 17. století.

Západní část kostela sv. Jiří je barokní z roku 1722 a východní z 19. století. Jako celek byl opraven roku 1904.