Turistické cíle v okolí obce Budyně nad Ohří

Pravěké opevněné sídliště nad vesnicí Sazená bylo ze tří stran chráněno prudkými svahy a pouze ze severu je leteckou prospekcí a magnetometrickým měřením doložen příkop. Archeologům se dosud nepodařilo datovat období osídlení, ve vsi byla nalezena keramika doby hradištní.

Schwarzenberská labská restaurace u přívozu přes Labe s bývalým pavilonem a vyhlídkovou věží, která dříve sloužila pro uskladnění ledu.

Hrad z konce 13. stol., založen pány ze Mšeného. Zanikl počátkem 15. stol. Nad hradem lze najít pozůstatky slovanského hradiště.

Původní renesanční budova byla přestavěna v baroku. Od roku 1956 je zde sídlo galerie s uměleckými díly od 13. století do současnosti. Dochován renesanční portál, psaníčková sgrafita.

Betonový obloukový most přes hlavní řečiště Ohře u severozápadního okraje zahrady kláštera (zámku) na silnici III. třídy mezi Doksany a Brozany. Postaven roku 1928, dochován včetně dobových kandelábrů.

Čtrnáctipolový kamenný most přes Novou Ohři postavený dle projektu C. A. de Trauxe r. 1782. Drážky v pilířích umožňovaly spouštění hradicích fošen, a tím zaplavení okolí pevnosti. Funkci jezu plnil do r. 1976, kdy byl dokončen nový jez nad mostem.

Ocelový most na kamenných pilířích z let 1906–10 stojí na místě nejstaršího kamenného mostu přes Labe v Čechách, dokončeného roku 1340 a zničeného za třicetileté války.

První písemná zmínka je ze 14. století. Poté několikrát změnil majitele. Když v roce 1639 hrad zpustošili Švédové, už nebyl nikdy obnoven a od té doby chátral. Dnes v majetku obce Vlastislav.

Zámek byl postaven v druhé polovině 17. století poté, co původní hrad byl za třicetileté války zpustošen Švédy a nebyl už obnoven. Tehdejší majitelé Hrzánové z Harasova pro stavbu nového zámku použili stavební kámen ze starých hradních budov.

Městečkem čili městysem je Vraný od r. 1513. Původní lehčí ohrazení zajišťovaly dvě brány. Dochovala se Východní, zv. Slánská s brankou pro pěší. Její renesanční podoba byla barokně upravena, do kartuše vložený znak pochází z 19. století. Rekonstrukce provedena v r. 2004.

Slatinu poprvé připomíná zakládací listina litoměřické kapituly (1057). V 13. stol. nově vysazena, unikátně zachován půdorys okrouhlice s velkou návsí. VPZ chrání jak jej, tak celkový vzhled obce, dodnes určovaný především věncem stodol na obvodu.

Barokní morový sloup Nejsvětější Trojice (1735-7), vztyčen na připomínku požáru r. 1735. Nedávno zrekonstruován. Podstavec s reliéfy sv. Jana Nepomuckého, sv. Václava, křest Krista atp. Na vrcholu je sousoší Nejsvětější Trojice. Kolem kamenné zábradlí s balustrádou. Je v centru Hošťky, nám. Svobody.