Turistické cíle v okolí obce Křesín

Zámek postaven r. 1805 hrabětem Josefem Leopoldem Debefem v klasicisním slohu. V roce 1891 se majiteli zámku Karel a Marie Kirchbergerovi, jejichž rodině zámek patřil až do roku 1945.

Budovy Cífkova statku pochází asi ze 17. stol. Další úpravy z 18. a 19. stol. Mimořádně hodnotná venkovská usedlost, její nejstarší část je pozdně gotická. Usedlost s obytným domem a rozsáhlým hospodářským zázemím. Objekty statku propojuje ohradní zeď a brány. Statek památkově chráněn od r. 1967.

Trosky cihlářské pece z roku 1781, produkující až 160 tisíc cihel, se nalézají v lesíku mezi poli. Přestože se jedná o unikátní technickou památku, chátrá.

Na místě bývalé tvrze, kterou nechala Markéta Blandina z Leypoldsheimu zbořit byl později vytavěn barokní zámek který byl v roce 1731 prošel celkovou přestavbou do dnešní podoby.

V zámek byla přestavěna starší tvrz patrně v l. 1658–65 a je dílem architekta Giulia Broggia. V r. 1692 se stal letním sídlem abatyší. Po r. 1945 žili v zámku vězňové propuštění z koncentračního tábora v Terezíně a dnes slouží jako domov důchodců.

Barokní fara z l. 1750 – 1752, postavená J. F. Hűbnerem podle projektu K. I. Dientzenhofera. V roce 1916 povýšena na děkanství.

Věžovitá tvrz s přistavěným podélným křídlem, obklopená rozsáhlým hospodářským dvorem. Poprvé doložena 1318, nákladná přestavba po 1560. Od 17. století hospodářské využití, dochována unikátní sušárna chmele z 19. století.

Zámek byl vystavěn pravděpodobně v r. 1673 na místě starší tvrze pro Fr. Edmunda Putze a patrně v l. 1713–17 byl barokně přestavěn a rozšířen. V r. 1731 koupil zámek hrabě Hatzfeld a zavedl zde těžbu českých granátů. Dnes je v zámku dětský domov.

Dub U Umučeného je památný strom, který rostl mezi obcemi Doksany a Dolánky nad Ohří. V současnosti je již jen mrtvým torzem, odumřel kolem roku 2000. Strom stojí po pravé straně u silnice z Dolánek na Doksany, poblíž odpočívadla.

Nejstarší vojenský nefortifikační objekt v Terezíně vznikl v letech 1780–81. Původně zde sídlilo vedení stavby, později ženijní (inženýrský) pluk. Armádě sloužil do počátku 90. let 20. století, dnes sociální ústav.

Jde o přízemní budovu obdélníkového půdorysu krytou výraznou mansardovou prejzovou střechou. Ve dvoře domu stojí objekt, pravděpodobně "fíkovník" nebo zimní zahrada. Obytná přízemní budova s jednoduchou hladkou fasádou, krytá mansardovou střechou je zapsána do seznamu kulturních památek od r. 1987.

Jižní část východní fronty terezínského hlavního náměstí tvoří od roku 1787 klasicistní důstojnický dům. Svému účelu nesloužil dlouho: počátkem 19. století zde sídlila fara, škola, později i městský úřad. Dnes zdravotní středisko a byty.