Turistické cíle v okolí obce Dubany

Novorenesanční budova bývalé německé obecné školy byla postavena roku 1887. Od počátku 90. let 20. století zde sídlí muzeum ghetta, které prezentuje exponáty z let 1941–45, kdy Terezín sloužil jako sběrný tábor pro Židy z řady evropských zemí.

Místo zvané Na Horách přes malou nadmořskou výšku poskytuje nádherný, téměř kruhový rozhled. Zásluhou obce Hrobce je tu na místě býv. leteckého naváděcího majáku od května 2011 volně přístupná dřevěná vyhlídková plošina vysoká asi tři metry, k níž vede strmý žebřík o 12 stupních.

Náhrobek slavného básníka K. H. Máchy, pohřbeného v Litoměřicích 8.11.1836. Náhrobek z dílny Františka Linna byl nad hrobem postaven v dubnu 1846, zejm. péčí Karla Havlíčka Borovského. R. 1861 k němu přibyl novogotický kenotaf. R. 1938 byly básníkovy ostatky převezeny na vyšehradský hřbitov v Praze.

Národní přírodní památka (od roku 1953) Kamenná slunce, nedaleko Hnojnic, je unikátním geologickým útvarem, pozůstatkem sopečného komínu. Kamenná slunce o průměru od několika cm do 1 m vznikla chladnutím jílových jader, která paprskovitě rozpraskala.

Zaniklá tvrz. R. 1397 získal dolní část vsi Pech z Neprobylic. R. 1437 se Pechova vdova Anna vdala za Vaňka z Hřivic. Ten postavil tvrz, na které sídlili jeho potomci více než sto let. V r. 1560 v majetku Mikuláše Kozelky z Hřivic, ten ji prodal r. 1572 Václavovi Pětipeskému. Poté tvrz zanikla.

Tvrz postavená asi ve 14. stol. R. 1316 se zmiňuje Michal z Neprobylic. Až r. 1552 se píše přímo o tvrzi v majetku Jiřího z Neprobylic. R. 1527 získána Václavem st. Pětipeským, který ji r. 1588 renesančně přestavěl. R. 1623 ji koupil Jaroslav Bořita z Martinic, poté sloužila jen hospodářským účelům.

Oblík je výrazný kopec na jižním okraji Českého středohoří severně od Loun. Na jeho úpatí a vrcholu byla roku 1967 vyhlášena národní přírodní rezervace. Od pravěku snad sloužil ke kultovním účelům a archeologové zde nalezli zlomky eneolitické keramiky.

Nejznámější strom v Čechách. Podle pověsti se zde setkal kníže Oldřich se selkou Boženou, která se stala kněžnou. Nejstarší zpráva pochází z Kosmovy kroniky z poč. 12. století. Dub již dvakrát překonal požár.

Zřícenina hradu z roku 1426 na vrcholu stejnojmenného zalesněného kopce nad vsí Děkovka. Hrad plnil svou funkci do poloviny 16. století, od roku 1554 již bývá zmiňován jako pustý. Působivý výhled na okolní kopce Českého Středohoří.

Zřícenina gotického hradu. První zmínka z r. 1433. Zpustl po r. 1535, majitelé přesídlili do tvrze v Bílém Újezdě. V 18. st. jej těžce poškodili hledači pokladů. Dochovány rozsáhlé zříceniny bran, bašt, hradeb paláce a dalších budov.

Terénní zbytky tvrze založené kolem r. 1300. Od r. 1334 do hus. válek patří roudnickým augustiniánům, poté zastavována různým majitelům. Zpustošena za 30-leté války. Dochován pahorek jádra zčásti dosud chráněný valy a příkopy.

Památník Antonína Dvořáka v budově barokního špitálu z r. 1745, připisovaného Kiliánu Ignáci Dientzehoferovi. Vedlejší barokní budova z r. 1759, takzvaná Varhaníkovna, slouží jako památník Dvořákova učitele Antonína Liehmanna.