Turistické cíle v okolí obce Dubany

nebo vyberte

Dubany

Ústecký kraj,  Litoměřice  (LT)
Nalezeno celkem 399 záznamů, 27 / 34 stran, vyhledáno za 0.35 sec
 sloup se sousoším svatého Benedikta
156.0 m. n.m.
sakrální památky - socha, monument, zachovalý, volně přístupno, Ústecký kraj, Hrdly
Barokní sousoší svatého Benedikta na návsi, dílo sochaře Karla Josefa Hiernleho z roku 1745; návrh podstavce pochází od K. I. Dientzenhofera.
 sloup sv. Bernarda
410.0 m. n.m.
Řisuty
sakrální památky - socha, monument, zachovalý, volně přístupno, Ústecký kraj, Libčeves
Sloup se sochou sv. Bernarda na návsi v Řisutech u Libčevsi z roku 1718. Po roce 1945 sražen a zlomen, poškozená plastika osazena na hranolový podstavec pod kostelem. Roku 2008 restaurována, sloup nahrazen replikou, postaven v jižní části návsi.
 socha Ecce Homo
sakrální památky - socha, monument, zachovalý, volně přístupno, Ústecký kraj, Evaň
Není přesně známo, kdy byla barokní socha zmučeného Krista "Ecce Hommo" vytvořena. R. 1894 byla obnovena, od r. 1958 je památkově chráněná. Zbičovaný Ježíš je oděn do bederní roušky, zahalený pláštěm, s trnovou korunou a spoutanýma rukama, jak je u uměleckých děl s motivem Ecce Homo obvyklé.
 socha Panny Marie
198.0 m. n.m.
sakrální památky - socha, monument, zachovalý, volně přístupno, Středočeský kraj, Černuc
Pískovcová socha Panny Marie se sedícím dítětem stojí v jižní části obce. Spočívá na hranolovém podstavci s profilovaným soklem a římsovou hlavicí. Zřasený šat šroubovitě obtáčí levou nohu. Socha památkově chráněna od r. 1967.
 socha sv. Antonína Paduánského
433.0 m. n.m.
sakrální památky - socha, monument, zachovalý, volně přístupno, Ústecký kraj, Milešov
Jedním z pozůstatků barokní komponované krajiny v okolí Milešova je socha svatého Antonína Paduánského, stojící od poloviny 18. století u silnice z Vlastislavi. Na rozdíl od některých dalších soch ze souboru se zatím dochovala jen minimálně poškozená.
 socha sv. Donáta
218.0 m. n.m.
sakrální památky - socha, monument, zachovalý, volně přístupno, Středočeský kraj, Šlapanice
Socha sv. Donáta pochází z roku 1754. Pískovcová socha biskupa Donáta v životní velikosti. Socha zapsána v seznamu nemovitých památek.
 socha sv. Jana Nepomuckého
sakrální památky - socha, monument, zachovalý, volně přístupno, Ústecký kraj, Kololeč
Barokní socha sv. Jana Nepomuckého pochází z doby kolem roku 1800. Socha patří od r. 1958 mezi chráněné nemovité památky ČR.
 socha sv. Jana Nepomuckého
236.0 m. n.m.
sakrální památky - socha, monument, zachovalý, volně přístupno, Středočeský kraj, Zlonice
Socha sv. Jana Nepomuckého vznikla v letech 1755 nebo 1767. Původně stávala na mostě přes Zlonický potok. Je zhotovena z měkkého mšenského pískovce. Světec na soše vyniká jemným rotačním pohybem. V roce 2013 proběhla oprava sochy.
 socha sv. Jana Nepomuckého
166.0 m. n.m.
sakrální památky - socha, monument, zachovalý, volně přístupno, Ústecký kraj, Libochovice
Barokní dynamická socha z 60. let 18. století od B. Edera na mohutném rozšířeném volutovém podstavci. Světec zobrazen v neobvyklém ikonografickém výjevu „Sv. Jan zašlapává démona pomluvy“, který je v svatojánské ikonografii velmi ojedinělý a vzácný.
 socha sv. Jana Nepomuckého
198.0 m. n.m.
sakrální památky - socha, monument, zachovalý, volně přístupno, Středočeský kraj, Černuc
Socha s letopočtem 1737. Umístěna na tvarovaném odstupňovaném podstavci. Světec oblečen v tradičním kanovnickém oděvu. V obou rukách drží krucifix. Socha památkově chráněna od r. 1967.
 socha sv. Jana Nepomuckého
383.0 m. n.m.
sakrální památky - socha, monument, chátrající, volně přístupno, Ústecký kraj, Lipá
Pozůstalý podstavec zmizelé sochy sv. Jana Nepomuckého stojí jižně od zdevastovaného kostelního areálu. Na bocích se dochovaly reliéfy s obrazy svatých Floriána, Josefa a Matěje. Titulní plastika zmizela neznámo kdy a kam. V sousedství stojí památný strom.
 socha sv. Linharta
174.0 m. n.m.
sakrální památky - socha, monument, zachovalý, volně přístupno, Ústecký kraj, Radonice nad Ohří
Barokní socha svatého Linharta (Leonarda) stojí mimo ohrazený kostelní areál v Radonicích nad Ohří, a to na severozápadním úpatí kostelního pahorku pod kamennou zdí hřbitova. Dostupná literatura ji datuje do I. poloviny 18. století.