Turistické cíle v okolí obce Pnětluky

Socha patrona města z r. 1746 se dvěma andílky tvoří nároží Mírového náměstí a Velké Dominikánské ulice. Na podstavci se nachází reliéf sv. Floriána, nápis o opravě z r. 1853 péčí stavitele Josefa Gaubeho a další zápisy o opravách z let 1952 a 1997. Autor díla je neznámý.

Galerie šesti soch pod zámkem. Jsou to sochy sv. Josefa, sv. Jana Evangelisty, sv. Jana Nepomuckého, sv. Václava, Panny Marie Bolestné a Ježíše na kříži.

Barokní špitál severovýchodně od hradu. Vybudovaný Dietrichsteiny v letech 1698–1708. Výrazné kulisové průčelí zdobí klenuté brány a kamenný portál s erbem Dietrichsteinů.

Pozdně barokní špýchar byl postaven v polovině 18. století. Od roku 1958 patří mezi chráněné nemovité památky ČR. Obdélná stavba z opukového zdiva se zaoblenými nárožími zaujme svými štíty s volutovými křídly a s trojúhelníkovými vrcholy.

Vrch Srdov je výrazný nefelinitový vrch v Českém středohoří, s nadmořskou výškou 482 metrů. Patří k dominantní trojici solitérních vrcholů spolu s Brníkem a Oblíkem. Místní mu říkají Dědek, vedlejšímu Brníku zase Bába. Je součástí chráněné krajinné oblasti s teplomilnými rostlinami a živočichy.

Na místě dvou starších domů postavil v letech 1537–9 mistr Pavel jednu z prvních renesančních radnic v Čechách. Úpravy po požárech, 1852 puristická oprava J. Krannera. 19. 4. 1916 se zřítila střední část průčelí, opravena s použitím betonových prvků.

Budova starší bílinské radnice sestává ze dvou částí: renesanční z počátku 17. století, přestavěné v polovině 19. století a novorenesanční z let 1881–2. Po stavbě nové radnice zde sídlila škola a okresní úřad, dnes kulturní instituce.

Štěpánovská hora nad vesnicemi Hrobčice a Štěpánov nese na jihozápadním úbočí přírodní památku a zbytky výrazných valů s příkopy pravěkého hradiště. Bylo obývané lidmi štítarské kultury, žijícími necelých tisíc let před Kristem.

Místo zvané také Keltské valy byla lokalita osídlená v době halštatské a snad i v době bronzové až do doby laténské. Současně zde byly nalezeny doklady osídlení ze středního paleolitu, neolitu, doby římské a raného středověku. Celková délka zachovaných valů je 520 m, přičemž ohrazují plochu 6,75 ha.

Rozhledna Stradonka je postavena na valu pravěkého hradiště Stradonice, zvaného také Keltské valy, Na Šancích, Na Valech nebo též Na Hradbách. Slavnostní otevření proběhlo 18. 7. 2009. Název Stradonka pochází od názvu vsi Stradonice, která leží kousek pod rozhlednou. Rozhledna je volně přístupná.

Horská chata postavena místním klubem KČT roku 1911 na kopci zvaném Červěňák v nadmořské výšce 289m. Vedle chaty stojí železná anténí věž.

Barokní zámek byl postaven kolem r. 1708 pražským arcibiskupem hrabětem Janem Josefem Breunerem. Arcibiskup Alois Josef Schrenk zámek v 1. pol. 19. stol přestavěl. V r. 2003 prošel zámek rekonstrukcí. V zámku nyní sídlí obecní úřad.