Turistické cíle v okolí obce Děkovka

Původně snad gotický kostel, připomínaný poprvé 1363 jako farní, prošel důkladnou pozdně barokní přestavbou roku 1788. Součást areálu hřbitova ohrazeného kamennou zdí, v níž je vetknuta zděná zvonice. Po roce 1945 zchátral, dnes vyrabovaný a nepřístupný.

Barokní kostel v Řisutech u Libčevsi nahradil počátkem 18. století původní gotickou stavbu. Po roce 1945 zpustl a byl vyrabován. Na postupujícím rozpadu nic nezměnilo ani odstranění stromů z vrcholu věže a redukce vegetace na okolním bývalém hřbitově.

Původně románský, goticky a barokně přestavěný kostel v Počedělicích je součástí areálu tvořeného hřbitovem, kamenným křížem z 30. let 19. století a výklenkovou novogotickou kaplí Nejsvětější Trojice.

Pozdně románský kostel na návrší nad obcí. Roku 1726 barokně upraven, naposledy opraven koncem 19. století. Plochostropý, hranolový, s trojúhelnými štíty. Hrázděná západní předsíň, na severním boku další předsíň a sakristie. Volně přístupný, zdevastovaný.

Starší (snad gotický) kostel nahradila v letech 1675–77 raně barokní novostavba podle projektu litoměřického Giulia Broggia. Kostel je vybaven soudobým zařízením. Součástí areálu je zděná barokní zvonice.

Zříceniny poutního kostela a kaple nad pramenem jižně od osady Lahovice severovýchodně od Libčevsi. Kostel postaven 1670, přestavěn 1751. Po roce 1945 zchátral až do stavu vyrabované zříceniny v hustém porostu. Jihozápadně od něj obdobně postižená kaple.

Vypleněný kostel nejistého stáří i stavebního vývoje v dominantní poloze nad hrobčickou kotlinou v západní části Českého středohoří. Jednolodní stavba s hranolovou věží má podobu z poslední přestavby na konci 19. století. Kolem zpustlý hřbitov.

Původně románský kostel (kol. 1200, rozšířen před polovinou 13. století), přestavěn goticky a barokně (1731), od zničení kláštera Ochránkyň božího hrobu husity (1420) farní. Zachovány románské věže a část západního průčelí, vnější vzhled barokní.

Pozdně románský, později několikrát přestavovaný a doplňovaný kostel. Původně součást vladyckého sídla místních šlechticů, obklopen bývalým hřbitovem. V 70.–80. letech 20. století se v okolí prováděly archeologické výzkumy, kostel stavebně zajištěn.

Drobný centrální kostel z let 1676–7 (G. Broggio) nahradil původní objekt vzniklý ve 12. či 13. století, poškozený za třicetileté války. Opravy 1910, 1955, 1999, sloužil profánním potřebám biskupství (sušárna prádla).

Kostel doložen poprvé jako farní 1384. Mohutná renesanční věž z roku 1595, kostel obnoven 1597, přestavěn snad 1746 a v 19. století. Na bývalém kostele barokní márnice z I. poloviny 18. století.

Původní gotický kostel v Bečově nahradila roku 1767 barokní novostavba s bohatou výzdobou interiéru. Kostel je dosud funkční a na poměry v širokém okolí se nachází v dobrém stavu. Má i vlastního čtyřnohého strážce urputného vzhledu.