Turistické cíle v okolí obce Libochovany

nebo vyberte

Libochovany

Ústecký kraj,  Litoměřice  (LT)
Nalezeno celkem 396 záznamů, 18 / 33 stran, vyhledáno za 0.21 sec
 kostel sv. Václava
140.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Ústecký kraj, Valtířov
Kostel z let 1573–74, postavený v goticko-renesančním stylu. Sloužil jako církevní centrum velkobřezenského panství. V letech 1780–83 pozdně barokně upraven (sakristie, oratoř). Po roce 1945 zpustl, od roku 1970 dvakrát opravován.
 kostel sv. Václava
310.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, chátrající, příležitostně, Ústecký kraj, Krupka
Původní evangelická modlitebna vznikla roku 1906 jako secesní stavba s osmibokou věží, částečně zapuštěná do svahu Vilémovy výšiny. Po roce 1945 připadla teplické pravoslavné obci, která změnila její zasvěcení a spravuje ji jako kostel dodnes.
 kostel sv. Václava
190.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, nepřístupno, Ústecký kraj, Roudníky
Kostel vznikal postupnou stavbou od 14. století (presbytář) do roku 1607 (loď a věž). Okna lodi barokní, helmice věže zřejmě z 19. století. Obec stojí na uhelné sloji, těžba se (snad definitivně) zastavila několik desítek metrů od kostela.
 kostel sv. Vavřince
417.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Ústecký kraj, Kostomlaty pod Milešovkou
Kostel v pozdním románském stylu vznikl zřejmě jako součást panského sídla kolem roku 1230. V letech 1657 a 1737 prošel dvěma barokními přestavbami, při kterých byl prodloužen k západu. Dochován někdejší presbytář (dnes sakristie) s archaickou křížovou klenbou a řada dalších původních článků.
 kostel sv. Vavřince
160.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, nepřístupno, Ústecký kraj, Litoměřice
Presbytář původně gotického, výrazně barokně přestavěného farního kostela předměstské osady starých Litoměřic, zůstal jako jediný zbytek stavby po demolici lodi a věže při stavbě školní budovy roku 1852. Později byl přepatrován a proražen novými okny.
 kostel sv. Vavřince
217.0 m. n.m.
Hradiště
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Ústecký kraj, Bžany
Barokní kostel z roku 1691, přestavěn 1769, úpravy 1936–7. Postaven na místě staršího předchůdce (dochován renesanční náhrobek 1557) na výšině ve východní části vsi. Jednolodní s odsazeným presbytářem, bedněná věžice za štítem. Kolem bývalý hřbitov.
 kostel sv. Vojtěcha
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Ústecký kraj, Litoměřice
Původní románský kostel snad z 12. století sloužil pro osadu Zásada, která se stala předměstím hrazeného města. Poškozen za třicetileté války, nový objekt z let 1691–1708 postavili otec a syn Broggiové. Obklopen bývalým hřbitovem.
 kostel sv. Vojtěcha
145.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Ústecký kraj, Počaply
Podle projektu Kiliána Ignáce Dientzenhofera postavili břevnovsko-broumovští benediktini na břehu Labe komplex kostela a fary. Kostel ve stylu dynamického baroka dominuje levému labskému břehu nad soutokem s Ohří.
 kostel Všech svatých
160.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Ústecký kraj, Litoměřice
Jeden z mnoha kostelů raně středověké sídelní aglomerace se stal po vysazení hrazeného města jeho farním. Po mnoha přestavbách a významném prodloužení k západu dnes trojlodní basilika s několika kaplemi.
 kostel Všech svatých
170.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, chátrající, příležitostně, Ústecký kraj, Rohatce
Barokní kostel Všech svatých v Rohatcích postaven okolo roku 1744 podle plánů architekta Oktaviána Broggia na místě dřívější středověké stavby.
 kostel Vzkříšení Páně
151.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Ústecký kraj, Terezín
Farní a posádkový kostel v Terezíně byl postaven v letech 1805–10 uprostřed východní fronty hlavního náměstí. Jednolodní empírová stavba má prakticky identickou repliku v Josefově.
 Kostomlaty pod Milešovkou
hrad, zřícenina, v návštěvních hodinách, Ústecký kraj, Kostomlaty pod Milešovkou
Zřícenina gotického hradu, postaveného pány z Rýzmburka počátkem 14. stol. V r. 1335 hrad koupil markrabě Karel (později Karel IV.) Roku 1434 dobyt husity. Koncem 16. stol. přestal sloužit jako panské sídlo, byl opuštěn a od poč. 17. stol. zpustl.