Turistické cíle v okolí obce Kletečná

nebo vyberte

Kletečná

Ústecký kraj,  Litoměřice  (LT)
Nalezeno celkem 421 záznamů, 24 / 36 stran, vyhledáno za 0.67 sec
 náhrobek Karla Hynka Máchy
ostatní, zachovalý, volně přístupno, Ústecký kraj, Litoměřice
Náhrobek slavného básníka K. H. Máchy, pohřbeného v Litoměřicích 8.11.1836. Náhrobek z dílny Františka Linna byl nad hrobem postaven v dubnu 1846, zejm. péčí Karla Havlíčka Borovského. R. 1861 k němu přibyl novogotický kenotaf. R. 1938 byly básníkovy ostatky převezeny na vyšehradský hřbitov v Praze.
 národní přírodní památka Kamenná slunce
příroda - vrch, chátrající, volně přístupno, Ústecký kraj, Hnojnice
Národní přírodní památka (od roku 1953) Kamenná slunce, nedaleko Hnojnic, je unikátním geologickým útvarem, pozůstatkem sopečného komínu. Kamenná slunce o průměru od několika cm do 1 m vznikla chladnutím jílových jader, která paprskovitě rozpraskala.
 nemocnice
183.0 m. n.m.
ostatní - palác, dům, chátrající, volně přístupno, Ústecký kraj, Ústí nad Labem
Pavilony z let 1926–37 tvoří součást někdejšího největšího nemocničního komplexu jednorázově postaveného v meziválečném Československu. Spolu s několika staršími objekty se staly součástí universitního kampusu, což ohrožuje jejich existenci.
 Nová Ves
406.0 m. n.m.
ostatní, zachovalý, volně přístupno, Ústecký kraj, Ústí nad Labem
Kaplička z roku 1806, 300–400 let stará lípa a dva roubené domy s pozoruhodnými konstrukčními prvky v horní části návsi kdysi samostatné obce Nová Ves, položené vysoko nad pravobřežní částí Ústí nad Labem.
 nové ředitelství Spolku pro chemickou a hutní výrobu
150.0 m. n.m.
ostatní - palác, dům, zachovalý, příležitostně, Ústecký kraj, Ústí nad Labem
Budova nového ředitelství Spolku z let 1929–32 od drážďanských architektů Lossowa a Kühna v expresionistickém stylu. Do konce 30. let 20. stol. nejvyšší budova Československa. Nejvýznamnějším dodatečným exteriérovým zásahem nástavba strojovny výtahu.
 Nový zámek Trmice
zámek, zachovalý, v návštěvních hodinách, Ústecký kraj, Trmice
Zámek ve stylu tudorské novogotiky nechal podle projektu H. Ferstela postavit hrabě A. Nostic v letech 1856–63. Od jeho dědiců ho odkoupil C. Wolfrum a věnoval ho městu Ústí jako sídlo muzea. Po II. světové válce zchátral. Koncem 80. let opraven.
 nový židovský hřbitov
234.0 m. n.m.
sakrální památky - židovské památky, zachovalý, příležitostně, Ústecký kraj, Teplice
Třetí hřbitov staré a kdysi početné teplické židovské obce vznikl jako nejzápadnější část komunálního hřbitova r. 1863. Postupně se zaplňoval často monumentálními náhrobky, obřadní síň postavena r. 1900. S přestávkou II. světové války užíván dodnes.
 obecní studna
277.0 m. n.m.
technická památka, chátrající, volně přístupno, Ústecký kraj, Střížovice
Podzemní část kopané studny hluboké 26,5 m, zakrytá betonovým krytem. Zřízena roku 1695 nákladem majitele chlumeckého panství Jana Františka Kolovrata Krakovského a opatřena rumpálem, krytým dřevěným studničním stavením. Ten byl přenesen roku 1977 do Souboru lidové architektury v Zubrnicích.
 okresní soud s věznicí
ostatní - palác, dům, zachovalý, příležitostně, Ústecký kraj, Litoměřice
Novorenesanční budova soudu byla postavena v l. 1906 - 1908. Krajský soud zde sídlil do r. 1949. Bylo zde také sídlo okresního soudu, notářství, v 50. l. 20 stol. správa bezpečnosti, státní bezpečnosti i sídlo ONV. Dnes zde sídlí okresní soud a další instituce. V sousedství je věznice.
 Oltářík
hrad, zřícenina, volně přístupno, Ústecký kraj, Děkovka
Zřícenina hradu z roku 1426 na vrcholu stejnojmenného zalesněného kopce nad vsí Děkovka. Hrad plnil svou funkci do poloviny 16. století, od roku 1554 již bývá zmiňován jako pustý. Působivý výhled na okolní kopce Českého Středohoří.
 Oparno
Opárno
hrad, zřícenina, volně přístupno, Ústecký kraj, Oparno
Zříceniny gotického hradu bez věží z 1. poloviny 14. století. Panské sídlo Smila Vchynského z Vchynic dnes leží v rozvalinách. Hrad zpustl po roce 1502.
 Ostrý
hrad, zřícenina, volně přístupno, Ústecký kraj, Velemín
Zřícenina gotického hradu. První zmínka z r. 1433. Zpustl po r. 1535, majitelé přesídlili do tvrze v Bílém Újezdě. V 18. st. jej těžce poškodili hledači pokladů. Dochovány rozsáhlé zříceniny bran, bašt, hradeb paláce a dalších budov.