Turistické cíle v okolí obce Jindřichovice pod Smrkem

Skalní vyhlídka Paličník patří k nejkrásnějším v Jizerských horách a poskytuje výhled do údolí Smědé západně od vrcholu Smrk. Zároveň je součástí přírodní rezervace Jizerskohorské bučiny, která je od r. 2021 zapsána v seznamu světového dědictví UNESCO.

Jedno ze sídel leníků (manů) frýdlantského panství vzniklo nejpozději v 15. století v tehdejším Windischendorfu (později Wünschendorfu), dnes Srbské. Jeho nejvýznamnějším majitelem byl Georg von Döbschitz (1551–1632). Od konce 17. století v přímém majetku Gallasů, dnešní podoba z počátku 19. stol.

Pomník připomíná osobnost tesaře Franze Fritsche, který roku 1892 postavil rozhlednu na Smrku a po zbytek života se staral o její údržbu a zároveň provozoval na vrcholu chatu s občerstvením a ubytováním.

Pomník k jubileu vlády císaře Františka Josefa I. připomínal od 9. 6. 1924 památku Hanse Kudlicha, revolucionáře z roku 1848. Po roce 1945 se změnil v pomník obětem II. světové války, od roku 2006 opět Kudlichův.

Pomník Hanse Kudlicha, autora návrhu na zrušení roboty r. 1848 zvaného osvoboditel sedláků, byl v Dolní Řasnici (Rückersdorfu) odhalen 27. 7. 1924. Na přírodní balvan byl osazen bronzový reliéf, shodný s pomníkem v nedaleké Bulovce. Pomník byl obnoven počátkem 21. století.

23. dubna 1992 do Smědavské hory za špatných povětrnostních podmínek narazila dvojice francouzských letadel letících do Polska. Obě posádky zahynuly. Zbytky obou havarovaných letadel, Cessny i Piperu se nacházejí na cestě kolem hory.

Pomník v podobě nakupených balvanů s pamětní deskou, která připomínala výstup básníka Theodora Körnera na Smrk 16. 8. 1809, byl poničen po roce 1945. Do původní podoby upraven v souvislosti s výstavbou současné rozhledny a opatřen novou deskou s českým překladem nápisu.

Pomník připomíná zastřelení tří celníků nacisty v noci 22/23.9. 1938

Vrchovištní rašelinné louky s množstvím rašelinných jezírek byly vyhlášeny za Národní přírodní rezervaci Rašeliniště Jizerky. Zpřístupňuje je naučná stezka "Tři iseriny", vycházející z osady Jizerka, která je částí obce Kořenov.

Národní přírodní rezervace Rašeliniště Jizery tvoří protáhlé území při horním toku řeky, která zde v podstatné délce tvoří státní hranici s Polskem. Chráněny jsou klečové porosty, vrchoviště, podmáčené smrčiny, rašelinné louky, štěrkopísčité náplavy řeky a společenstva rostlin a živočichů.

Původně snad renesanční objekt rychty a krčmy byl naposledy přestavěn kolem roku 1827. Po poválečné devastaci, při níž zanikla většina objektů v areálu, je postupně obnovován a spolu se sousední kovárnou funguje jako jádro budoucího skansenu.

Strážní hrad existoval v období 13.- počátek 14. stol. Z hradní skály (620 m) je rozhled na celé Frýdlantsko. Od r. 2021 je oblast Skalního hradu jako součást národní přírodní rezervace Jizerskohorské bučiny zapsána v seznamu světového dědictví UNESCO.