Turistické cíle v okolí obce Letařovice

Zaniklý hrádek celosvětového spolku Schlaraffia z roku 1909 ve stylu romantického hradu s hranolovou věží a červenožlutou fasádou byl do května 2019 jedinou dochovanou stavbou v Evropě. Spolek byl založen 10. října 1859, zakladateli byli Franz Thomé a Albert Eiler.

Budova radnice postavená v letech 1931 – 1933 ve stylu funkcionalismu. Je sídlem městského úřadu a jsou zde i různé obchody a pohostinství a kino. V letních měsících je pro veřejnost přístupná radniční věž.

Kamenný železniční viadukt postaven v letech 1898–1900 na trati z Liberce do České Lípy. Nachází se mezi nádražím Novina a tunelem pod Křižanským sedlem. Je postaven do oblouku, měří celkem 230 metrů a klene se více než 29 m nad údolím.

Zámeček vznikl přestavbou malé vnější hamerské pevnosti v l. 1603–1609. Přestavbu zadal Jan Myllner z Mylhauzu a svůj zámeček nazval Nový Děvín. R. 1690 došlo k jeho přestavbě. Dnes je budova s polygonálním výstupkem v soukromém vlastnictví a je využívána jako rekreační objekt.

Zajímavě tvarovaný kámen na vrcholu kopce Smrkovce, opředený pověstí o tom, že se jednalo o obětní kámen užívaný při pohanských rituálech.

Papírna založena v roce 1655. Stavba pochází z 80. let 17. století. Papírna je zděná, v patře hrázděná stavba. Podkrovní prostory mají tři podlaží. Hrázděné zdivo je zakryto omítkou, V přízemí se nachází portál se segmentovým závěrem. Zapsán v Ústředním seznamu kulturních památek od r. 1965.

Skalní dílo ve tvaru lomeného oblouku, vytesané do pískovcové skály zvané Mnich a nazývané Pekařova brána, je méně známou stavbou v Českém ráji. Brána byla pojmenována podle českého historika PhDr. Josefa Pekaře.

Rozhledna (20 m, 618 m n. m.) je součástí vyhlídkové restaurace. Vybudována a otevřena r. 1906 Richardem Felinghauerem. Po r. 1945 zde byl dětský domov. Později (60. léta 20. stol.) znovu restaurace, po r. 1989 běží majetkové spory a místo chátrá. Až po r. 1998 opravena a r. 2000 znovu otevřena.

Zřícenina selské usedlosti na skalním ostrohu v jižní části náhorní plošiny Hrada. Doložen roku 1554 jako samota Hrada. Od roku 1716 usedlost vlastnil rod Píčů. Roku 1952 byl poslední hospodář z rodu Píčů, Vladimír, rozkulačen a statek zanikl.

Máchův pomník vztyčen r. 1936 na Jarmilině skále ve Starých Splavech, r. 1938 po záboru Sudet svržen Němci do jezera s uraženou hlavou, poté zachráněn a odkoupen starostou Bělé pod Bezdězem. Nově umístěn poblíž městského hřbitova. Dílo pražského sochaře Leonarda Rottera.

Pískovcová jeskyně Postojna (zvaná též Amerika) byla osídlena a využívána jako útočiště již lidmi v době pravěku. Je jednou z největších jeskyní Českého ráje (téměř 300 m2, výška 2,5 m). Z jeskyně s velmi úzkým vchodem vedou další chodby, které se postupně zužují, jejich celková délka je 75 m.

Ve skalní stěně údolí vytesané světničky poustevny, založené hrabětem Hartigem v 2. pol. 18. stol. R. 1760 zde žil poustevník Jodocus, po zrušení poustevnických řádů r. 1781 poustevna opuštěna. Zachovány 4 světničky s okny, schodištěm a krbem. Nachází se v klidové zóně obory, kam je vstup zakázán.