Turistické cíle v okolí obce Hrádek nad Nisou

První zprávy o studánce se objevují v pol. 19. stol. Ve skalním výklenku umístěna pískovcová soška Zdislavy z Lemberka. R. 1862 nad pramenem vystavěn gloriet. Leží na břehu Panenského potoka. V 19. stol. studánka a okolí upraveny jako poutní místo. Součást území krajinné památkové zóny Lembersko.

Pískovcový sloup z roku 1698. Sloup s bohatou reliéfní výzdobou. Kvalitní barokní plastika. Hranolový podstavec sloupu spočívá na dvou schodišťových stupních. Obsahuje reliéf sv. Vavřince, archanděla Michaela, sv. Josefa s Ježíškem a reliéf sv. Šebestiána. Nástavec sloupu nesl reliéf Piety. Kulturní památka od r. 1965.

Nad hlavní římsou sloupu je hranolový členitý nástavec s reliéfem ve středním poli. Na bocích výjevu křídlové nástavce s andílky a s nižším s vázami a boltci. Nad římsou socha Boha Otce sedícího na oblaku s anděly a dalšími atributy. Kulturní památka ČR od r. 1965.

Sloup pochází z r. 1745. Pískovcový sloup vysoký cca 2,5 metru se sochou Bolestného zbičovaného Krista. Nízký vypouklý sloup s hlavicí. Na vrcholu soška Ecce Homo. Na širokém fundamentu je podlouhlý a zužující se sokl s německým nápisem. Sloup zapsán do státního seznamu kulturních památek r. 1965.

Barokní morový sloup byl postaven r. 1686 jako poděkování těch, kteří přežili morovou epidemii v roce 1680. Na sloupu je socha Krista, podstavec a balustrádu zdobí sochy světců. Autory části soch, vytvořených v l. 1720-1730 byli bratři Jelínkové z Kosmonos. Renovace sloupu v letech 1991-1994.

Smírčí kříž, zvaný také Švédský, stojí na severním konci Zdislavy, doba a důvod jeho vztyčení jsou neznámé. Místní tradicí udávaný důvod vztyčení křížku jako připomenutí návratu ke katolicismu je značně nepravděpodobný. Kříže se nejčastěji vztyčovaly v místě zločinu (vražda) nebo neštěstí.

Socha slavnostně odhalena na zahradě zdejší školy 18. června 1882. Přes různé peripetie se dožila dnešních dnů. Socha císaře je litinová a krásně zdobená. Josef II. je zvěčněn v dobové uniformě a v levé ruce drží toleranční patent.

Socha Panny Marie Immaculaty pochází asi z 2. čtvrtiny 18. stol. Doklad vrcholně až pozdně barokního sochařského díla. Socha Panny Marie stojí v kontrapostu s volnou pravou nohou na půlměsíci a zároveň na těle a hlavě draka. Oděna v dlouhý šat s členěnou drapérií. Památkově chráněno od r. 1965.

Mařenice leží v Lužických horách. Socha Panny Marie pochází z roku 1626. Podstavec má ze všech čtyř stran ryté nápisy. Soška Panny Marie je 0,5 m vysoká. V levé ruce drží Jezulátko s jablkem v rukou. R. 2003 prošla socha opravou. Doplněna chybějící část ruky a hlavy.

Socha z roku 1747 před západním průčelím farního kostela. Od tradičních zobrazení patrona zpovědního tajemství a ochránce před pomluvami ji odlišuje zejména převrácený džber s vytékající vodou, na kterém stojí, a podstavec bohatě zdobený reliéfy.

Socha z r. 1800 původně stála na louce asi 300 m východně od obce. Zrestaurována a přenesena na vhodnější místo. Na betonovém základě dvoustupňový pískovcový fundament, na něm podstavec s římsou. Sv. Jan Nepomucký v podživotní velikosti na sobě kleriku, rochetu, na hlavě biret, na hlavě svatozář.

Socha z roku 1802. Pozdně barokní pískovcová skulptura sv. Jana Nepomuckého je osazena na masivním soklu na prostředním pilíři mostu. Plastika sv. Jana Nepomuckého v životní velikosti. Na hlavě biret, kolem hlavy svatozář s hvězdami. Památkově chráněno od r. 1965.