Turistické cíle v okolí obce Chrastava

R. 1722 socha sv. Jana Nepomuckého postavena na mostku přes Ploučnici. Později umístěna v městském muzeu. Od r. 2019 socha umístěna u křižovatky na vjezdu do města. Socha restaurována. Světec zobrazen v kanovnickém rouchu, biret má nasazený na hlavě. V náručí krucifix. Pět hvězd okolo jeho hlavy.

Socha z roku 1747 před západním průčelím farního kostela. Od tradičních zobrazení patrona zpovědního tajemství a ochránce před pomluvami ji odlišuje zejména převrácený džber s vytékající vodou, na kterém stojí, a podstavec bohatě zdobený reliéfy.

Socha sv. Jana Nepomuckého pochází z poloviny 18. stol. Na pískovcovém stupni spočívá obdélný kamenný sokl. Dřík rozšířen ve spodní části o dvojici volut. Socha v podživotní velikosti. Kolem hlavy sv. Jana Nepomuckého svatozář. Socha zapsána do seznamu kulturních památek r. 1966.

Barokní sochu dal postavit r. 1749 pův. u Písečného mostu starosta města František Kirschner. Při povodni r. 1775 stržena vodou, r. 1776 osazena zpět. Při přestavbě mostu na železobetonový přemístěna do parčíku u mostu, r. 2001 přemístěna do areálu u kaple Božího hrobu a r. 2011 před Městské muzeum.

Socha sv. Jana Nepomuckého, stojící dnes u kostela sv. Petra a Pavla, byla vytvořena r. 1740. Původně stávala u domu č.p. 81/III., který byl zbourán poté, co byl zakoupen radnicí, aby ustoupil stavbě nové školy (1893–1894). Socha byla r. 1900 přemístěna ke kostelu na svoje dnešní místo.

U mostku stojí socha sv. Jana Nepomuckého. Socha velmi poškozená. Sv. Jan nemá ruce. Socha pořízena v r. 1801. Materiál pískovec. Socha zobrazena v postoji s nohama u sebe. Oděn v kleriku s rochetou. Na hlavě má kučeravé kadeře a biret. Starší literatura uvádí, že socha vznikla již v roce 1798.

Socha z r. 1800 původně stála na louce asi 300 m východně od obce. Zrestaurována a přenesena na vhodnější místo. Na betonovém základě dvoustupňový pískovcový fundament, na něm podstavec s římsou. Sv. Jan Nepomucký v podživotní velikosti na sobě kleriku, rochetu, na hlavě biret, na hlavě svatozář.

Socha sv. Máří Magdalény postavena r. 1762. Spodní část tvoří nízký hranolový sokl. Na něj navazuje dřík. Na čelní nice bosá ženská postava, snad sv. Rozálie. Na druhé straně asi sv. Antonín Paduánský a sv. František z Assisi, nad nimi sv. Máří Magdaléna. Zapsána do seznamu kulturních památek r. 1966.

Socha sv. Valentina na podstavci s reliéfy světců pochází z konce 17. stol. Po stranách zdobena mohutnými volutami. Na podstavci socha mužské postavy s mitrou na hlavě. Podstavec dělen na čtyři stejně velká pole, v nich reliéfy čtyř světců. Socha zapsána do seznamu kulturních památek od r. 1965.

Soubor sedmi soch je jedním ze zastavení místní Poutní cesty. Sv. Vavřinec patří k nejznámějším starokřesťanským světcům. Umučen zaživa na roštu a s tímto atributem je znázorňován. Socha dílem neznámého umělce z let 1750 až 1780. Roku 2017 restaurována. Vrátil se rošt, palmová ratolest, svatozář.

Pískovcová socha sv. Vincence se nalézá na oploceném pozemku vpravo od boční stěny lodi baziliky. Zhotovena r. 1770. Socha spočívá na novodobém betonovém fundamentu. Na podstavci socha světce v doprovodu malého andílka u pravé nohy. Světec v obvyklém odění dominikána. Památkově chráněno od r. 1995.

Vrcholně barokní socha odpočívajícího Krista z roku 1730. Vrcholová socha představuje sedícího Zbičovaného odpočívajícího Krista v podživotní velikosti obvyklého ikonografického typu. Nad sochou Krista se nalézá ohýbaná krycí plechová stříška.