Turistické cíle v okolí obce Liberec XV - Starý Harcov

Národní přírodní rezervace Karlovské bučiny leží mezi obcí Kryštofovo Údolí a libereckou městskou částí Karlov pod Ještědem. V oblasti je od r. 1972 chráněn zachovalý komplex bukových lesů na severovýchodních svazích Ještědského hřbetu. Je přístupná po trase naučné stezky z r. 2011.

Kašna na náměstí v Hodkovicích byla postavena r. 1710, původnímu účelu sloužila do pol. 19. stol. V roce 1886 byla nahrazena novou, okrasnou. Odstraněna v r. 1946 a na náměstí vrácena na konci 20. stol.

Jeden z největších roubených domů v Čechách si před pol. 18. století nechal postavit zázračný doktor Johann Kittel v obci Šumburk (Krásná) jako obydlí své rodiny i zázemí lékařské péče. Po roce 1945 dům zpustl, od roku 2004 prochází rekonstrukcí.

Poutní chrám s ambitem a navazujícícm klášterem postavený v letech 1722–9 na místě gotického kostela, z něhož zachován presbytář jako východní rameno transeptu. Jedno z nejslavnějších mariánských poutních míst v Čechách.

Novobarokní kostel se secesními prvky byl spolu s malým klášterem postaven v letech 1908–1911 pro kapucínský řád z tyrolské provincie. V budově kláštera byla později mateřská škola, kostel sloužil jako sklad, nyní je budova opuštěna a chátrá.

Klášter voršilek vznikl r. 1896 pro zvýšení úroveň školství a sociální péče. Rozsáhlý novogotický komplex byl r 1945 konfiskován a byla zde zřízena poliklinika. Po r. 1990 areál vrácen voršilkám, r. 2015 polikliniku koupila zdravotnická skupina Eurolinicum. Kostel od r. 1996 užívá pravoslavná církev.

Kočičí kameny jsou skupinou žulových skal poblíž Lázní Libverda. Jsou turisticky přístupné jako vyhlídkové místo, slouží jako horolezecký terén a vede na ně i via ferrata. Pod nimi se nachází turistická chata Hubertka.

Pozůstatky johanitské komendy, založené v dnešním Českém Dubu Havlem z Lemberka a jeho manželkou, svatou Zdislavou. Po mnoha přestavbách zapomenuté, objevené roku 1991.

Zachovalá rozhledna postavena v letech 1893-94. Původně 18 m vysoká věž zakončena otevřenou vyhlídkovou plošinou s cimbuřím opatřeným litinovým ochranným pásem. Dnešní tvar s prosklenou vyhlídkovou nástavbou získala až při úpravě v roce 1936.

Kostel v Nové Vsi nechala postavit v letech 1616–17 Kateřina z Rederu v rámci zřizování svého vdovského sídla. Pozdně barokní úprava 1782. Zachována část původního zařízení, většina pochází z 18. století.

Novobarokně-secesní kostel postavený 1906–07 na místě starší svatyně. Z ní se zachovala věž u jižního průčelí. Při novostavbě (projekt G. Sachers, A. Kropf) byla obrácena orientace stavby tak, aby hlavní průčelí mířilo k hlavní silnici (k východu). V sousedství fara a rozsáhlý funkční hřbitov.

Původně renesanční kostel na stráni nad horní částí Vítkova nahradil dřevěného předchůdce. Barokně upravován (věž, okna, závěr). Po roce 1945 zchátral, v posledních letech první záchranné kroky z iniciativy místního občanského sdružení.