Turistické cíle v okolí obce Podlesice

Budova špýcharu (původně pivovaru) z 2. poloviny 17. století, upravená 1724. Na obou štítech niky se sochami (1725) z dílny Jana Adama Dietze. Dnes slouží jako skladiště distributorů stavebních materiálů.

Porcelánka založena 1793 J. N. Weberem. V letech 1805–1945 v majetku Thunů, většinu doby ji provozovali ve vlastní režii. Po stavbě nového závodu v 60. letech opuštěna, rozdělena průtahem silnice I/13, výrobní část demolována počátkem 90. let, zbytek objektu zbořen r. 2001.

První novodobá kadaňská synagoga – označovaná jako stará – vznikla r. 1888 úpravou bašty, dnes domu čp.187. Brzo však byla upravena k obytným účelům, kterým slouží dodnes. Nová novorománská synagoga z r. 1890 byla vypálena za křišťálové noci 9.–10.11.1938, trosky byly později beze stopy odstraněny.

Mohutné zříceniny hradu založeného Vilémem ze Šumburka ve 30. let. 14. stol. (první zmínka z r. 1435), a přestavěného Fictumy na počátku 16. stol. Opuštěn po požáru po r. 1550. Dochovány zbytky mohutné obytné věže, hradby s baštami a zajímavá brána.

Chátrající a ve zříceninu se měnící tvrz, která spolu se dvorem nahradila kolem r. 1560 hrad Šumburk. Osada vzniklá kolem dvora ve 20. století úplně zanikla a stejný osud hrozí i posledním zbytkům dvora a tvrze.

Původní vyhlídkový altán na nejjižnějším vrcholu pásma kopců na západním okraji města byl při obnově roku 2003 doplněn vyhlídkovou věží. Původní název vychází z polohy nad františkánským klášterem.

Železobetonový objekt třídírny hnědouhelného dolu, postavený roku 1920. Vzhledem ke krátkosti fungování (do 1927) dochován beze změn. Technologie demontována po zastavení provozu, objekt volně přístupný na vlastní nebezpečí.

Gotická tvrz v Týništi ze 14. století, R. 1378 Týniště připojeno ke Žluticím, od té doby sídlem manů žlutické vrchnosti. Od konce 16. století opět samostatným statkem, r. 1630 opět připojena ke Žluticím, poté pohlcena hospodářským dvorem dochovaným ve zříceninách na návsi nedaleko kaple.

Přírodní rezervace na náhorní plošině na vrcholu čedičové hory ve výšce 592 m n.m. s výhledem do širokého okolí Doupovských a Krušných hor.

Zámek přestavěný v 16. st. z původního hradu. Renesanční podoba zanikla během barokní přestavby. Sochařská výzdoba z dílny M. B. Brauna. Na konci 19. st. upraven novobarokně. Po II. sv. válce užíván ke školním a ubytovacím účelům. R. 1976 vyhořel.

Zámek ve Veliké Vsi postavili karlovští augustiniáni jako letní sídlo opata v letech 1662–1762. Po zrušení kláštera 1785 se dostal do světských rukou, v letech 1890–96 přestavěn pseudorenesančně. Po péči státního statku prošel generální opravou.

Zámek vznikl rozšířením staršího objektu na počátku 17. století za správy Jana Jindřicha ze Štampachu podle projektu stejného architekta, jako zámek v Ahníkově. Sloužil jako lovecký, po roce 1880 upraven pro hospodářské účely, jimž slouží dodnes.