Turistické cíle v okolí obce Zahořany

Kostel Nanebevzetí Panny Marie stojící ve Strojeticích byl poprvé připomínán roku 1357. Pravděpodobně měl gotickou podobu, ale roku 1634 byl zničen požárem. Později v roce 1701 byl vystavěn v barokním slohu. Znovu obnoven byl roku 1834. Dnes je ve špatném stavu.

Kostel zaujímá dominantní polohu na návrší v horní části rozlehlé návsi. Dnešní stavba pochází ze začátku 18. století, kdy nahradila gotický kostel připomínaný ve 14. století jako farní. Na značně zchátralé stavbě byly v r. 2010 zahájeny opravy.

Na svahu návrší severně od návsi stojí původně gotický kostel, zbarokisovaný 1717, obnovený 1820. Severně a východně od něj velký hřbitov. Západní vstup lemují dvě centrální kaple. Velmi zajímavý, celkově však značně zanedbaný komplex.

Farní kostel venkovského městečka postavený roku 1702 na místě staršího objektu. Z toho se zachovala věž. Na bývalý hřbitov kolem kostela se z náměstí vchází branou se sochařskou výzdobou.

Původně gotický kostel ze 14. století (zachována klenba presbytáře) prošel barokní přestavbou. Pozoruhodným motivem je točité schodiště pro zvoníka u severního boku presbytáře, které umožňovalo výstup do věžice nad vítězným obloukem.

Kostel ve formách opožděného a rustikalizovaného baroka nahradil v letech 1803–14 původní dřevěnou svatyni, připomínanou poprvé roku 1581. Po roce 1945 s celým městečkem zchátral, v současnosti prováděny nejnutnější zajišťovací opravy.

Doba vzniku farního kostela městečka Valeč není známa. Úpravami prošel 1614, 1694–96 (F. Barelli), 1708 byla přistavěna věž s neobvyklou helmicí. Důkladná oprava v 90. letech 20. století pokračuje doplňováním detailů.

Barokní kostel postaven roku 1742 náhradou za zničenou gotickou svatyni. Jednolodní chátrající stavba je neorientovaná, v průčelí má subtilní hranolovou věž zakončenou cibulí s lucernou, mělký obdélný trojboce zakončený závěr se sanktusovou vížkou a osově umístěnou sakristií.

Strannou těžce poškodil sesuv půdy r. 1820. V rámci její obnovy nahradil r. 1845 původní kostel, připomínaný prvně r. 1361, nový empírový objekt. Po r. 1945 byl opuštěn, prošel dlouhodobou opravou.

Raně barokní farní kostel postavený 1665–70 v návaznosti na zámek. Projekt C. Lurago, stavba Rossi de Luca. Pod presbytářem a severozápadně od něj thunovská hrobka s porcelánovým rodokmenem. Kostel i hrobka přístupné v rámci prohlídky zámku.

Komplex venkovského kostela a fary, provedený v neobvyklé náročnosti v l. 1735–37 (kostel) a 1754. Mezi oběma stavbami soudobý dynamický trojiční sloup, pozoruhodná vstupní brána na hřbitov z roku 1840. Několik zajímavých náhrobků z 19.–20. století.

Barokní jednolodní kostel s věží, situovaný uprostřed rozlehlé návsi, na jejím nejvyšším bodě. Kostel nebyl přestavován, v současnosti je zchátralý a není využíván k původním účelům.