Turistické cíle v okolí obce Okounov

Rozměrný trojiční sloup uprostřed hlavního kadaňského náměstí vytvořil v letech 1753–55 J. Waitzmann. Vysoký trojboký hranol zdobí četné sochy a reliéfy svatých.

Po objevu léčivých účinků vody vyvěrající blízko levého břehu Ohře v Klášterci nad Ohří byla s využitím starších objektů zřízena její stáčírna (1883-1902). Poválečná devastace přivedla areál téměř k zániku, po r. 1990 rekonstrukce a rozšíření na malý balneoprovoz.

Na místě středověkého rybníka, který v 19. stol. zanikl, byla v letech 1978-1983 vybudována vodní nádrž pro zásobování závlahového systému. Území nádrže a okolí bylo vyhlášeno r. 2010 přírodní rezervací, když již předtím bylo chráněným územím od r. 1996.

Tři zachované hrázděné domky, přilepené na vnitřní stranu hradební zdi kadaňského městského opevnění. V domech o jedné místnosti bydleli chudí obyvatelé města, např. chudí řemeslníci. Dnes jsou na soukromých pozemcích, prohlédnout si je lze pouze zvenčí.

Klášterecká radnice poprvé doložena 1604. Po požáru 1726 nahrazena novostavbou, opravenou po dalším ohni 1784. Roku 1855 zbořena, postavena nová, za čtyři roky znovu vyhořela. Současná podoba ve stylu florentské renesance z roku 1859. Dnes městský úřad.

Původně gotická radnice z přelomu 14. a 15. století, vzniklá přestavbou kupeckého domu. Dominantou je věž s kamennou helmicí, upravená 1502–20. Radní budova s pozdně barokní fasádou a dochovanou kupeckou halou, prostupující tři podlaží.

Původně renesanční stavba byla obnovena po třicetileté válce. Současný vzhled pochází z 19. století, v 70. letech 20. století nevhodná úprava oken a odstranění vížky, opraveno roku 2010. Dnes bytový objekt v soukromém vlastnictví.

Tržní hala z poloviny 14. století byla přestavěna na radnici asi 200 let poté. Úpravy po požárech v letech 1567, 1734, 1795 a 1866 jí daly dnešní podobu, ve které se kombinují slohové znaky gotiky, renesance i novogotiky. Po rekonstrukci v letech 1994–97 slouží jako prostor pro obřady a výstavy.

Drobný venkovský zámek, postavený počátkem 18. století na místě měšťanských domů, ze kterých patrně převzal řadu konstrukčních prvků. Od roku 1816 radnice městečka. Jednopatrový objekt na téměř čtvercovém půdorysu s vysokou valbovou střechou. Poslední úpravy po požáru r. 1842.

Klasicistní zámeček tvoří součást hospodářského dvora, který patřil ke kadaňským městským statkům. Vznikl snad po roce 1787, současná podoba klasicistní z roku 1847. V současné době se opravuje.

Sedmipatrová věž sloužila jako třídírna uranové rudy v komunistickém pracovním táboře Vykmanov II. Kvůli množství úmrtí a také kvůli rudé barvě cihel, ze kterých je věž postavena, byla vězni přezdívána jako Rudá věž smrti. Od r. 2008 národní kulturní památka, od r. 2019 součást památky UNESCO.

Kaple byla postavena pravděpodobně ve 14. stol. na městských hradbách v areálu farního kostela. V 16. stol. byla stavebně upravena (nově zaklenuta), později prošla barokní úpravou. Kaple sloužila k modlitbám Růžencového bratrstva (odtud název), později jako farní knihovna, dnes je prázdná.