Turistické cíle v okolí obce Černovice

Barokní socha sv. Jana Nepomuckého od neznámého autora byla vytvořena v roce 1707. Sv. Jan je vyobrazován jako kanovník se svatozáří která má obvykle pět hvězd a v ruce drží kříž a palmovou ratolest, případně i knihu.

Barokní socha sv. Jana Nepomuckého od neznámého autora pravděpodobně z první poloviny 18. století.

Barokní socha sv. Jana Nepomuckého od neznámého autora byla vytvořena v roce 1713. Kolem je soubor šesti smírčích křížů a jejich fragmentů převážně z 16. století, které sem byly přeneseny z různých míst v okolí.

Jezdecká socha patrona obou Jiřetínů byla postavena roku 1691 u dolnojiřetínského kostela. Při likvidaci města počátkem 80. let 20. století byla přemístěna do Litvínova, počátkem 90. let do Horního Jiřetína.

Barokní socha sv. Šebestiána od neznámého autora byla vytvořena v roce 1714. Původně stávala u domu č. 456 v ulici Jahnové (později 5. května).

Barokní socha svatého Vavřince na vysokém členěném podstavci pochází pravděpodobně z roku 1762. Je umístěna v jižní části parčíku u bývalé spořitelny v centru města, poblíž jezdecké sochy patrona obou Jiřetínů (viz heslo).

Socha sv. Vojtěcha od neznámého autora byla vytvořena ve druhé polovině 18. století. Od 11. století byl svatý Vojtěch pokládán za druhého patrona české země po svatém Václavovi, stal se také hlavním patronem polské církve a Uher.

Barokní sousoší sv. Jana Nepomuckého dat. r. 1724 nechal vytvořit pravděp. hrabě Jan z Klebelsberku, majitel panství od r. 1723. Světec stojí na zeměkouli na vysokém podstavci s erbem Klebelsberků, doprovázen dvěma andílky (originály odcizeny). Sousoší celkově restaurováno r. 2009 (prof. P. Siegl).

První zmínka o špitále s kostelem je již ze 14. století. V 16. století proběhla přestavba areálu, poté několikrát vyhořel, barokně upravován. V roce 1900 znovu opraven, roku 1967 zbořen zbytek špitálu. Po válce upraven pro pravoslavnou církev.

Budova špýcharu (původně pivovaru) z 2. poloviny 17. století, upravená 1724. Na obou štítech niky se sochami (1725) z dílny Jana Adama Dietze. Dnes slouží jako skladiště distributorů stavebních materiálů.

Od listopadu 2015 slouží prostory Staré papírny Regionálnímu muzeu K. A. Polánka jako depozitář, v části jsou veřejnosti k dispozici prostory pro pořádání kulturních a vzdělávacích akcí a stálá expozice Z dějin žateckého průmyslu.

Porcelánka založena 1793 J. N. Weberem. V letech 1805–1945 v majetku Thunů, většinu doby ji provozovali ve vlastní režii. Po stavbě nového závodu v 60. letech opuštěna, rozdělena průtahem silnice I/13, výrobní část demolována počátkem 90. let, zbytek objektu zbořen r. 2001.