Turistické cíle v okolí obce Černovice

Sloup z let 1707–13 (F. Tollinger), 1735 doplněn J. K. Vetterem. Trojboký, na vrcholu Trojice, pod oblačným soklem tři andělé, kolem šestiboké zábradlí se sochami svatých Josefa, Václava, Zikmunda, Floriána, Antonína, Prokopa, Karla Bor. a Jana Nep.

Sloup Nejsvětější Trojice z roku 1698 na náměstí Dr. E. Beneše v Klášterci n. Ohří má na soklu sochy Immaculaty, sv. Anny a sv. Josefa. Obklopuje ho balustráda se sochami sv. Františků Serafínského a Xaverského, Antonína a Jana Nepomuckého.

Sloup nad cestou mezi Roklí a Úhošťany, nad levým břehem Úhošťanského potoka. Postaven roku 1824. V současné době ohrožen rozpadem podstavce.

Druhý žatecký barokní sloup postavený na dnešním náměstí 5. května na paměť požáru roku 1738. Přestože titulní plastikou je Nejsvětější Trojice, nazývá se sloup podle protipožárního patrona sv. Floriána, jehož socha stojí na podstavci.

Barokní sloup se sochou Panny Marie z roku 1716 stojí v parčíku před kaplí sv. Anny, kam byl přenesen ze zaniklé vsi Libouš. Stojí asi jen 10 metrů od dalšího mariánského sloupu, který ve Vikleticích stojí od roku 1695 a nyní je umístěn přímo u zdi kaple. Oba jsou památkově chráněny.

Barokní sloup se sochou Panny Marie Immaculaty z roku 1695 stojí těsně u zdi kaple sv. Anny. Stojí asi jen 10 metrů od dalšího mariánského sloupu, který byl do Vikletic přenesen ze zaniklé vsi Libouš. Oba jsou památkově chráněny.

Sloup neznámého autora z roku 1694, fundátorem pravd. Bartoloměj sv. pán Eck. Restaurován r. 2009. Korunovaná socha P. Marie s žezlem v pravé a Ježíškem na levé ruce stojí na korintské hlavici válcového sloupu, ten je postaven na hranolovém soklu s rytým nápisem a dvoustupňové schodišťové podestě.

Na návsi se nachází barokní sloup Nejsvětější Trojice z r. 1711 se sochami Krista a Boha Otce v obláčcích na vrcholu. V letech 1974-2012 tu byl umístěn ještě vrcholně barokní sloup se sochami světců od J. K. Vettera z r. 1724, přenesený ze zbořených Kralup u Chomutova, nyní v Zelené u Málkova.

Vlevo při cestě do Květnova smírčí kříž s negativním reliefem kříže na líci.

Sedm smírčích křížů či jejich fragmentů, svezených z různých míst v okolí Kadaně. Kdy a za jakých okolností se tak stalo, není známo. Podle pověsti jsou v místě, kde se kříže nacházejí, pohřbeny oběti srážky rakouské a pruské armády 20. dubna 1758.

Zaniklý barokní zámek na místě rytířského sídla v západní části osady nad pravým břehem Ohře. Postaven kolem poloviny 18. století, po roce 1945 opuštěn, zdevastován a mezi lety 1987 a 1990 zbořen. Zbylo několik stromů v zámeckém parku a snad trámy, poházené u cesty.

Bohatě vybavená socha barokního patrona Čech stojí od roku 1737 západně pod hornojiřetínskou farou. Kromě vlastního světcova zpodobení zaujmou dobře zachovalé reliéfy z jeho legendy (mučení, zpověď královny Žofie, shození z pražského Kamenného mostu), umístěné na třech bocích šestibokého soklu.