Turistické cíle v okolí obce Studánka

Jednoduchý lovecký zámek spojený s hospodářskými budovami, postaven nejpozději r. 1748 Filipem Josefem Kinským na pozemcích původního českokamenického dvora (doložen už v 15. století). Později ve správě Státních lesů, dnes hotel.

Objekt vystavěný na přelomu gotiky a renesance k nejasnému účelu. Buď se jednalo o panské sídlo, nahrazující výšinný hrad nad městem, nebo o budovu městského špitálu. Druhému účelu sloužil nejpozději od roku 1541. Dnes sídlo městské policie a správy lesů.

Romantickou vilu č. p. 18 nechal ve vsi Trávník postavit r. 1914 pražský velkoobchodník s vínem a stavitel Franz X. Schier. Nyní soukromý majetek, nepřístupný.

Hrad založený kolem r. 1265 pány z Michalovic při přemyslovské kolonizaci. Toto území směnou získal Jan Jindřich z Lipé. Hrad měl předhradí, plochu pro obytný dům a třípodlažní palác. Dnes zůstaly zbytky hradby a vyzděná válcová věž ve skalisku.

Příklad sakrální lidové architektury. Kaple je vytesána ve skalním bloku, opatřena zařízením (lavice, oltář). Je prosvětlena dvěma okny i s rámy. Kaple byla a je soukromým majetkem. Nejstarší známý doklad se nachází v soupisu křížů a soch farnosti Srbská Kamenice z října 1835.

Skalní kaple Panny Marie je jedním z romantických objektů v kraji nazývaném Kunratické Švýcarsko nedaleko Cvikova na Českolipsku. Pochází z r. 1834, opravována byla v letech 1934 a 2006.

Jehla je dvouvrcholový čedičový kopec s úzkým skalnatým hřbetem, strmě spadajícím do údolí. Stezka vede na malé vyhlídkové skalisko se zábradlím zpřístupněné v roce 1879. Z vrcholu je výhled na Českou Kamenici se Zámeckým vrchem, na vzdálenější Kamenický Šenov a zalesněné kopce Lužických hor.

Sloup z let 1751–1752 od dvorního sochaře Josefa Kleina uprostřed šluknovského náměstí se skupinou Korunování Panny Marie a sochami svatých Floriána, Václava a Jana Nepomuckého. Rekonstrukce proběhla roku 2007.

Pískovcový sloup z roku 1698. Sloup s bohatou reliéfní výzdobou. Kvalitní barokní plastika. Hranolový podstavec sloupu spočívá na dvou schodišťových stupních. Obsahuje reliéf sv. Vavřince, archanděla Michaela, sv. Josefa s Ježíškem a reliéf sv. Šebestiána. Nástavec sloupu nesl reliéf Piety. Kulturní památka od r. 1965.

Sloup pochází z r. 1745. Pískovcový sloup vysoký cca 2,5 metru se sochou Bolestného zbičovaného Krista. Nízký vypouklý sloup s hlavicí. Na vrcholu soška Ecce Homo. Na širokém fundamentu je podlouhlý a zužující se sokl s německým nápisem. Sloup zapsán do státního seznamu kulturních památek r. 1965.

Pískovcová socha Panny Marie je umístěna na vysokém sloupu. Postava drží v pravé ruce žezlo a v levé malého Ježíška. U letopočtu 1715 vytesaná modlitba. Skulptura představuje doklad rozmachu náboženského kultu a mariánské úcty v 17. a 18. století. Zapsána v seznamu kulturních památek od r. 2019.

Původně starou tvrz postavenou za Hugolta ze Šlejnic z roku 1487 koncem 16. stol. nahradila za Arnošta ze Šlejnic, vnuka Hugolta ze Šlejnic, tvrz nová, stojící východně od kostela. Ta byla počátkem 17. stol. barokně upravena.