Turistické cíle v okolí obce Chřibská

Volně přístupná dřevěná vyhlídková věž byla do zříceniny Kamenického hradu vestavěna roku 1998. Je 16 metrů vysoká a umožňuje daleký výhled.

Čedičový vrch s vyhlídkou, místo někdejšího popraviště města Chřibská. Od r. 1886 turisticky zpřístupněn, upravena vyhlídková plošina se zábradlím. V r. 2004 zde vyhlášena přírodní rezervace. Dříve daleké výhledy do krajiny severních Čech, dnes omezeny lesním porostem.

Výklenková kaple na jižním okraji města. Malá stavba z konce 18. stol. Zděná, omítnutá, obdélného půdorysu se sedlovou střechou. Stavba ukončena trojúhelníkovým štítem. Výklenková kaplička je dochovaný doklad lidového stavitelství. Zapsána do seznamu kulturních památek od r. 1965.

Datum vzniku kapličky není známo. Předpoklad je konec 19. století. Kaplička byla v dezolátním stavu. Rekonstrukce po roce 2015. Stěny kapličky opraveny. Kaplička nově vymalována.

Kaplička z pol. 19. stol. Zděná kaplička se sedlovou střechou obdélníkového půdorysu. V bocích průčelí nárožní pilastry. Kaplička dlouhodobě neudržovaná. R. 2004 staticky ošetřena. Střecha pokryta bobrovkou, kaplička nově nabílena. Zapsána do seznamu kulturních památek r. 1965.

Datace výstavby kapličky neznáma. Kaplička zarůstána stromem. Na kamenném základě vystavěna kaplička, zakončen stříškou taškovou stříškou. Oprava ve dvacátých letech 21. stol.

Terénní zbytky malého hrádku neznámého jména, zvaného dle blízké - r. 1554 uváděné a dnes zaniklé vsi - Výrov. Dochováno podvalí po obytné budově se vstupní šíjí a zbytky schodiště a mohutné do skály vytesané příkopy. Jižně pozůstatky zaniklé vsi.

Barokní kaple z roku 1718 nazývána podle zakladatele. Po 2. světové válce zchátrala. V roce 2016 opravena střecha, další opravy neprovedeny. Památkově chráněna od roku 1996.

Dřevěná rozhledna z roku 2000 u vsi Hinterhermsdorf. Je vysoká 37 a má 10 pater se 173 železnými schody. Z vrcholu je vidět na velkou část Českého i Saského Švýcarska (např. Königstein, Tanečnice, Jedlová, Vlčí hora, Růžový vrch).

Na vrcholové plošině pískovcového suku se dochovaly skromné zbytky skalního hradu postaveného v r. 1379. Hrad byl také nazýván Hinteres Raubschloss. Zbořen byl v r. 1442 poté co se stal sídlem loupeživých rytířů.

Velký patrový klasicistní dům čp. 14, nazývaný zámkem či zámečkem, byl podle data na vstupním portále postaven roku 1807. Sloužil snad jako venkovské sídlo některého z průmyslových podnikatelů z okolních měst. Později se stal součástí továrního areálu.

Čedičový Zlatý vrch vznikl ve třech fázích vulkanické činnosti. Postupně tak vzniklo lávové jezero, jehož tuhnutím pomalým a stejnoměrným ochlazováním se vytvořily pravidelné pěti až šestiboké štíhlé sloupce. Sloupce jsou téměř svislé.