Turistické cíle v okolí obce Markvartice

Jehla je dvouvrcholový čedičový kopec s úzkým skalnatým hřbetem, strmě spadajícím do údolí. Stezka vede na malé vyhlídkové skalisko se zábradlím zpřístupněné v roce 1879. Z vrcholu je výhled na Českou Kamenici se Zámeckým vrchem, na vzdálenější Kamenický Šenov a zalesněné kopce Lužických hor.

Budova postavena v 2. pol. 18. stol. a r. 1804 přestavěn ve stylu empíru. Z té doby pochází i portál. Roku 893 sem bylo přemístěno sklářské muzeum a tomuto účelu složí dodnes.

Sloup se sochou stojí u polní cesty pod Skalickým vrchem. Postaven kolem r. 1772. Oprava sloupu r. 2019. Opraven poškozený fundament a pískovcové části, osazena nová pískovcová socha sv. Antonína, vsazeny obrázky, malované na plechu.

Barokní sloup Nejsvětější Trojice byl vztyčen r. 1681 poté, co město postihl mor. Sloup s korintskou hlavicí nese plastiku Nejsv. Trojice na čtyřhranném podstavci s plastikami svatých (sochař Johann Christian Ulrych). R. 1781 doplněn o sochy dalších 4 svatých. V průběhu let opakovaně opravován.

Mariánský sloup postavený roku 1708. Doloženo datem vysekaným na severní straně podstavce, dále na podstavci znak jezuitského řádu a monogram IHS (Ježíš je náš společník). Staviteli byli jezuité z Liběšické rezidence.

Sloup představuje kvalitní ukázku umělecko-řemeslné práce z pol. 19. stol. Postaven v letech 1839–1840. Vysvěcen 28. září 1840. V r. 1975 přesunut do českolipské klášterní zahrady, poté uložen ve vlastivědném muzeu. Na své původní místo vrácen r. 1997. Patří do majetku města.

Kříž postaven na místě, kde zahynul místní sedlák. R. 1983 byl poškozený kříž částečně zaražen do země, R. 2002 smírčí kříž zlomený a povalený na zem. Restaurován. Pak provedena povrchová úprava a patinace kříže. Smírčí kříž 65 cm široký, 70 cm vysoký, pískovcový, s chybějícím levým ramenem.

Socha lva od Klementa Grundiga postavená u příležitosti 60. výročí vlády Františka Josefa I. odhalená roku 1908. Původní bronzové desky se jmény padlých ve válce rakousko-pruské v roce 1866 umístěné na kamenném soklu byly vandaly znehodnoceny.

Barokní socha Panny Marie pochází z roku 1735. Stojí na hranolovém soklu s esovitě prohnutými rozšiřujícími se stěnami. Panna Maria oděna v bohatě zřaseném rouchu. Materiál sochy je kámen. Socha zapsána do seznamu památek r. 1965.

Kopie pražské Šalounovy sochy děčínského rodáka Miroslava Tyrše odhalena v Děčíně r. 1932, za německé okupace ukryta, znovu instalována r. 1964, na současném místě od r. 1970. Tyrš jako český vlastenec německého původu proslul jako estetik, historik umění a spoluzakladatel Sokola.

Barokní pískovcová skulptura sv. Františka z Assisi pochází z druhé poloviny 18. století. Stojí na hranolovém pískovcovém soklu. Je to socha světce v podživotní velikosti, v řeholním rouchu. Je dokladem barokního sochařství na Českolipsku. Socha je zapsána do seznamu památek r. 1965.

Barokní socha sv. Jana Nepomuckého (poč. 18. stol.) stojí u loretánské kaple Panny Marie, která je součástí ambitu kláštera augustiniánů (zal. r. 1627, dokončeného v l. 1690–1707). Klášter dal postavit Albrecht z Valdštejna. Socha byla patrně vytvořena v období dostavby kláštera na počátku 18. stol.