Turistické cíle v okolí obce Verneřice

Zřícenina hradu z pol. 13. stol. V letech 1278–83 hrad zastaven zemskému správci Otovi Braniborskému, později ho získali v léno páni z Michalovic, po nich Berkové z Dubé a Vartenberkové. R. 1445 hrad dobyt, později sídlo purkrabí. R. 1515 zpustl.

Kamenný renesanční můstek z r. 1561 přes Jílovský potok s extrémně vysokou klenbou (kvůli průchodu dřeva při plavení) a dochovanou čedičovou dlažbou. Mostek je dlouhý 18 metrů, široký 4 metry, nad hladinou potoka se klene ve výšce 6,7 metru, převýšení oblouku ve středu činí 1,5 metru.

Památník zhotoven z čedičových sloupů z Panské skály. Vysoký asi 8 m ve tvaru pyramidy. Odhalen k 50. výročí založení místního německého Spolku c. k. válečných veteránů r. 1912 na počest císaře Františka Josefa I. Po druhé světové válce přeměněn na památník obětem fašismu.

Téměř zcela zaniklý hrad, postavený r. 1421 katolíkem Zikmundem z Vartenberka jako opozice proti husitskému hradu Kalich. V r. 1423 dobyt husity a po nich r. 1437 krajskou hotovostí.

Národní přírodní památka Panská skála se nachází na okraji Práchně (místní části Kamenického Šenova). Těžba čedičů v 18. - 19. století odhalila vysoké čedičové sloupy, zvané varhany. Od roku 1933 chráněný výtvor vstoupil i do některých českých filmů.

Výletní restaurace ve stylu romantického hrádku na vrcholu děčínské Pastýřské stěny byla otevřena 1. 6. 1905. Naštěstí byla ušetřena devastace v 90. letech 20. stol. V letech 1983–1994 sem vedl z nábřeží výtah, na jeho místě je od r. 2012 nástup na zajištěnou lezeckou stezku, tzv. ferratu.

Národní přírodní památka chráněná od r. 1967, která vznikla hlubokým zářezem Robečského potoka do druhohorních kvádrových pískovců tvořících zdejší geologický podklad. Zbytek lužního lesa a významné hnízdiště ptáků.

Pikartská věž tvořila součást opevnění hradu, vloženého do jižní části města počátkem 15. století. Věž vznikla při přestavbě za Václava Cardy po roce 1426. Po rozparcelování hradního areálu využívána jako obytný objekt. Koncem 20. století opravena.

Pilíř se sochou sv. Jana Nepomuckého dal vyrobit r. 1706 litoměřický rychtář Gottfried Sebastian Heintz. Není známo, kdo toto umělecké dílo vytvořil. Další nápis obsahuje chronogram 1760, toho roku sem byla přemístěna svatojánská pobožnost. Od r. 1958 patří pilíř se sochou mezi chráněné památky ČR.

Zámek nechala roku 1720 postavit Anna Marie Toskánská. Stavitelem byl Kilián Ignatz Dietzenhofer. Zámek prošel úpravami a dnešní podoba je z 2. pol. 19. století.

Zděný vyhlídkový altán (10 m, 220 m n. m.) byl postaven r. 1902 okrašlovacím Spolkem pro pozdvižení cizineckého ruchu. Altán časem zchátral, po opravě r. 1994 je opět přístupný veřejnosti. Znovu opraven v letech 2000 a 2011. Altán má vyhlídkový ochoz na střeše, na který vedou vnější schody.

Barokní komplex loveckého zámečku a zbrojnice (dnešní střední rizalit a navazující kolmá křídla k západu) postavený r. 1735. Později (rozšířený o boční křídla k severu a jihu) sloužil jako správní centrum thunovského panství, po II. světové válce se stal sídlem muzea, zbrojnice pak pobočkou archivu.