Turistické cíle v okolí obce Merboltice

V horní části třebušínské návsi stojí sloup z roku 1726 s křížem na vrcholu. Na dobové poměry pozoruhodně nefigurativní řešení s bohatě členěným podstavcem a kompozitní hlavicí vlastního sloupu, na které je osazen jednoduchý kříž.

Kříž postaven na místě, kde zahynul místní sedlák. R. 1983 byl poškozený kříž částečně zaražen do země, R. 2002 smírčí kříž zlomený a povalený na zem. Restaurován. Pak provedena povrchová úprava a patinace kříže. Smírčí kříž 65 cm široký, 70 cm vysoký, pískovcový, s chybějícím levým ramenem.

Socha Archanděla Michaela pochází z r. 1750. Patří k velmi kvalitním příkladům pozdně barokního sochařství. Spočívá na masivním hranolovém podstavci. Archanděl je znázorněn v obvyklém odění vojáka v pancíři, suknici a v přilbici s chocholem. Nohou šlape na poraženého ďábla.

Barokní socha Panny Marie pochází z roku 1735. Stojí na hranolovém soklu s esovitě prohnutými rozšiřujícími se stěnami. Panna Maria oděna v bohatě zřaseném rouchu. Materiál sochy je kámen. Socha zapsána do seznamu památek r. 1965.

Kopie pražské Šalounovy sochy děčínského rodáka Miroslava Tyrše odhalena v Děčíně r. 1932, za německé okupace ukryta, znovu instalována r. 1964, na současném místě od r. 1970. Tyrš jako český vlastenec německého původu proslul jako estetik, historik umění a spoluzakladatel Sokola.

Barokní pískovcová skulptura sv. Františka z Assisi pochází z druhé poloviny 18. století. Stojí na hranolovém pískovcovém soklu. Je to socha světce v podživotní velikosti, v řeholním rouchu. Je dokladem barokního sochařství na Českolipsku. Socha je zapsána do seznamu památek r. 1965.

Socha pochází z roku 1726. Je vysoká 200 cm a stojí na základové desce v mírném kontrapostu pravé nohy. Krucifix má na pravé ruce. Levá ruka uražena do půlky dlaně. Hranolový podstavec vysoký 270 cm. Socha umístěna na stupních 21 cm vysokých.

Barokní pískovcová socha z pol. 18. stol. Sochu tvoří sokl a vlastní socha světce. Socha je mírně podživotní. V levé ruce drží biret, v pravé krucifix. Pozdně barokní socha s dobře pracovanými detaily. Příklad kultu sv. Jana Nepomuckého v lidovém pojetí. Socha zapsána do seznamu památek r. 2000.

Původní socha sv. Jana Nepomuckého vztyčena roku 1775, současná pochází z r. 1882. Na kamenném hranolovém soklu stojí litinová socha světce v podživotní velikosti. V pravé ruce má mučednickou palmu, v levé krucifix, na hlavě biret. Socha zapsána do seznamu památek r. 1965.

Barokní bohatě zdobený sokl umístěný ve stínu staré lípy v polovině horní cesty mezi Benešovem a Františkovem nad Ploučnicí. Dostupné prameny uvádějí, že zde stávala socha sv. Jana Nepomuckého, kterou tu však už nenajdeme.

Nedatovaná socha sv. Jana Nepomuckého. Světec spočívá na dvoustupňovém hranolovém podstavci. Na přední straně reliéf jazyka. Na profilovaném podnoží stojí světec v kontrapostu nohy s krucifixem v náručí. Kolem hlavy hledící na krucifix dělená svatozář. Socha zapsána do seznamu památek r. 1965.

Barokní socha sv. Jana Nepomuckého (poč. 18. stol.) stojí u loretánské kaple Panny Marie, která je součástí ambitu kláštera augustiniánů (zal. r. 1627, dokončeného v l. 1690–1707). Klášter dal postavit Albrecht z Valdštejna. Socha byla patrně vytvořena v období dostavby kláštera na počátku 18. stol.