Turistické cíle v okolí obce Jedlka

Sklaní hrad z průběhu 14. století. V majetku Berků z Dubé jako součást vildštejnského panství. Několikrát bezúspěšně obléhán. Zanikl v druhé polovině 15. století. Po třicetileté válce sídlo švédských zběhů a lupičů, proto Loupežný zámek.

Objekt ze 16. století, přestavěný roku 1615, uzavírá soubor renesančních zámků, domů a kostela. Zevně pozoruhodný panelovaný západní štít, tesaná ostění oken v patře. Sklepy, přízemí a schodiště do patra klenuté, patro plochostropé. Dnes soukromé obydlí.

Kamenný jednoobloukový most s dlouhými nájezdy, vynucenými značným výškovým rozdílem mezi oběma břehy Červeného potoka. Vznikl v Čermné u Libouchce v první polovině 18. století pravděpodobně současně se sousedním kostelem. Obnoven r. 1998.

8 m vysoká vypreparovaná část lávového příkrovu ve tvaru hřibu vzniklá nestejnoměrným zvětráváním bazanitu, je tvořena dvěma výlevy – spodní je pórovitější a více zvětralý (tenká „noha hřibu“), na které sedí mohutná horní část – široký „klobouk“.

Příklad sakrální lidové architektury. Kaple je vytesána ve skalním bloku, opatřena zařízením (lavice, oltář). Je prosvětlena dvěma okny i s rámy. Kaple byla a je soukromým majetkem. Nejstarší známý doklad se nachází v soupisu křížů a soch farnosti Srbská Kamenice z října 1835.

Skalní kaple při stezce z Mezné na Růžovou byla vytesána k uctění památky obchodníka s dřívím Johanna Clara, jenž zemřel v roce 1870.

Rozměrný reliéf s námětem Korunování Panny Marie byl vytesaný do pískovcové skály v r. 1701 na objednávku mlynáře Jacoba Güntera. Tvůrce reliéfu, vynikajícího zpracováním i velikostí (2 x 2 m), není znám. Jeden z nejkvalitnějších reliéfů severních Čech, patří mezi národní kulturní památky ČR.

Jehla je dvouvrcholový čedičový kopec s úzkým skalnatým hřbetem, strmě spadajícím do údolí. Stezka vede na malé vyhlídkové skalisko se zábradlím zpřístupněné v roce 1879. Z vrcholu je výhled na Českou Kamenici se Zámeckým vrchem, na vzdálenější Kamenický Šenov a zalesněné kopce Lužických hor.

Barokní sloup na členitém podstavci s dochovanými zbytky sochařské výzdoby. Do Valtířova byl převezen na přelomu 60. a 70. let 20. století. Původně stál v jedné ze vsí, zatopených Nechranickou přehradou. Sochy, které stávaly na rozích podstavce, zmizely neznámo kam.

Barokní pískovcové sousoší z r. 1714 od F. Tollingera z Litoměřic. Na sloupu skupina Nejsvětější Trojice s obláčky a andílky, na nárožích postavy svatých, kolem balustráda s dalšími 13 plastikami na pilířích. Na čelní straně letopočet 1714.

Mariánský sloup postavený roku 1708. Doloženo datem vysekaným na severní straně podstavce, dále na podstavci znak jezuitského řádu a monogram IHS (Ježíš je náš společník). Staviteli byli jezuité z Liběšické rezidence.

Kříž postaven na místě, kde zahynul místní sedlák. R. 1983 byl poškozený kříž částečně zaražen do země, R. 2002 smírčí kříž zlomený a povalený na zem. Restaurován. Pak provedena povrchová úprava a patinace kříže. Smírčí kříž 65 cm široký, 70 cm vysoký, pískovcový, s chybějícím levým ramenem.