Turistické cíle v okolí obce Benešov nad Ploučnicí

Chudé zbytky hradu se nalézají na vrchu Strážný, vlevo nad labským údolím, poblíž vesnice Mojžíř. Přístup k němu je z ulice nad mojžířským kostelem, přes stavební parcely.

Poslední klasický řetězový most postavený na území Čech spojoval v letech 1853–1933 tehdy samostatná města Děčín a Podmokly. Představoval největší konstrukci svého druhu v zemi. Zachovaly se oba pilíře, které dnes nesou ocelový Tyršův most.

Hájovnu a několik loveckých chat v alpském stylu nechal postavit majitel panství kníže Kinský po r. 1905, kdy vyhořel původní lovecký zámeček z r. 1855. Zajímavostí je bazén pro panstvo, vytesaný ve skalním suku. Dnes chaty slouží jako penziony a výletní restaurace.

Naučná stezka po linii čs. opevnění, vybudované před 2. světovou válkou v horském sedle mezi Českou Kamenicí a Chřibskou. Stezku realizovala Lesní správa Rumburk. Dochovány objekty lehkého opevnění vz. 37 v různém stupni dokončení ve dvou sledech, místy střelecké průseky, spojovací a střelecké okopy

Nová benešovská radnice vznikla ve 2. polovině 17. stol. Dnešní podoba z roku 1904 má značně brutální měřítko vůči okolním stavbám, zejména oběma zámkům. Část přízemních místností a dvorního průčelí pochází z původní stavby, zbytek budovy je novorenesanční.

Původní orloj zřídil na svém domě českokamenický hodinář a zlatník Adolf Eiselt, po 2. světové válce však byl zničen. O jeho obnově rozhodl městský úřad v rámci rekonstrukce ulice. Celý orloj nově vyroben za pomoci občanské sbírky. Slavnostně spuštěn 31. 3. 2024 a v provozu je denně od 8 do 18 hod.

Opevnění neznámého účelu je na ploše ostrožny, přerušené šíjovým příkopem v nejužším místě, které následují dva mohutné valy. Vybudováno bylo asi ve 13. –14. stol. (z tohoto období pocházejí místní archeologické nálezy). Patrně se nejedná o opevnění blízkého zámečku (nelogický směr jednoho valu).

Opevnění (valy) chrání z několika stran areál renesančního loveckého zámku Vítkovec (od konce 16. stol. zvaný Žižkova hora, Žižkenberg). Podle výsledků archeologického výzkumu byly mohutné valy vybudovány v 16. stol. stejně jako zámek. Sloužily patrně jako ochranné hrazení sídla.

Zřícenina hradu z pol. 13. stol. V letech 1278–83 hrad zastaven zemskému správci Otovi Braniborskému, později ho získali v léno páni z Michalovic, po nich Berkové z Dubé a Vartenberkové. R. 1445 hrad dobyt, později sídlo purkrabí. R. 1515 zpustl.

Kamenný renesanční můstek z r. 1561 přes Jílovský potok s extrémně vysokou klenbou (kvůli průchodu dřeva při plavení) a dochovanou čedičovou dlažbou. Mostek je dlouhý 18 metrů, široký 4 metry, nad hladinou potoka se klene ve výšce 6,7 metru, převýšení oblouku ve středu činí 1,5 metru.

Pomník havárie letadla DC-9 jugoskávských aerolinií z 26. ledna 1972. Z 28 lidí na palubě letadla přežila explozi a následný pád z výšky přes 11000 m pouze letuška Vesna Vulovičová.

Téměř zcela zaniklý hrad, postavený r. 1421 katolíkem Zikmundem z Vartenberka jako opozice proti husitskému hradu Kalich. V r. 1423 dobyt husity a po nich r. 1437 krajskou hotovostí.