Turistické cíle v okolí obce Horní Kamenice

Téměř zaniklý hrad. Arch. nál. datují jeho exist. do konce 13. – zač. 14. stol. Pís. prameny mlčí. Zal. pravd. jako strážce obch. stezky, maj. snad Berka z Dubé. Zanikl pravd. při sporu Berků s Lužičany, Míšňany a Vartenberky ve 40. letech 15. stol.

Přehrada z let 1912-1926 na Chřibské Kamenici pův. určena k ochraně před povodněmi a rekreaci, od r. 1977 změněna na rezervoár pitné vody. Proto její břehy včetně hráze leží v ochranném pásmu a nejsou přístupné. Hráz o délce 190 m a výšce 21 m vytváří jezero o délce 1 km a hloubce až 20 m.

Renesanční tvrz na návrší severozápadně od volfartického kostela. Snad na místě staršího sídla postavena kolem roku 1540. Panským sídlem do roku 1663, po roce 1945 zchátrala. Obnova soukromým majitelem po roce 1990.

Snad ještě gotický panský Horní dvůr byl po roce 1640 rozšířen o pivovar. Postupně prošla obě zařízení mnoha přestavbami a úpravami. Po roce 1945 se změnila na skladové prostory a obydlí pro sociálně slabé obyvatele města. Tomu odpovídá jejich stav.

Volně přístupná dřevěná vyhlídková věž byla do zříceniny Kamenického hradu vestavěna roku 1998. Je 16 metrů vysoká a umožňuje daleký výhled.

Výklenková kaplička sv. Jiří asi ze začátku 20. století. Restaurovaná v roce 2017. Ve výklenku kopie Tintorettova obrazu s motivem sv. Jiří.

Terénní zbytky malého hrádku neznámého jména, zvaného dle blízké - r. 1554 uváděné a dnes zaniklé vsi - Výrov. Dochováno podvalí po obytné budově se vstupní šíjí a zbytky schodiště a mohutné do skály vytesané příkopy. Jižně pozůstatky zaniklé vsi.

U kostela Narození Panny Marie býval městský hřbitov. Zůstala zde empírová hrobka rodiny Wedrichů. Poslední člen rodiny Heinrich se stal štědrým mecenášem České Lípy. Po válce je hřbitov opuštěn a parkově upraven. Hrobka opravena, ale opuštěna.

Dřevěná rozhledna z roku 2000 u vsi Hinterhermsdorf. Je vysoká 37 a má 10 pater se 173 železnými schody. Z vrcholu je vidět na velkou část Českého i Saského Švýcarska (např. Königstein, Tanečnice, Jedlová, Vlčí hora, Růžový vrch).

Na vrcholové plošině pískovcového suku se dochovaly skromné zbytky skalního hradu postaveného v r. 1379. Hrad byl také nazýván Hinteres Raubschloss. Zbořen byl v r. 1442 poté co se stal sídlem loupeživých rytířů.

Velký patrový klasicistní dům čp. 14, nazývaný zámkem či zámečkem, byl podle data na vstupním portále postaven roku 1807. Sloužil snad jako venkovské sídlo některého z průmyslových podnikatelů z okolních měst. Později se stal součástí továrního areálu.

Na místě zámku stávala gotická tvrz. Berkové z Dubé r.1541 přestavěli v renezanční zámek. Přestavba v r.1665–1715 a v r.1741. V r.1850–1851 upraven ve stylu druhého rokoka pro Ferdinanda V. Interiéry vyzdobil J.Navrátil, zůstaly zachovány dodnes.