Turistické cíle v okolí obce Růžová

Jehla je dvouvrcholový čedičový kopec s úzkým skalnatým hřbetem, strmě spadajícím do údolí. Stezka vede na malé vyhlídkové skalisko se zábradlím zpřístupněné v roce 1879. Z vrcholu je výhled na Českou Kamenici se Zámeckým vrchem, na vzdálenější Kamenický Šenov a zalesněné kopce Lužických hor.

Kopie pražské Šalounovy sochy děčínského rodáka Miroslava Tyrše odhalena v Děčíně r. 1932, za německé okupace ukryta, znovu instalována r. 1964, na současném místě od r. 1970. Tyrš jako český vlastenec německého původu proslul jako estetik, historik umění a spoluzakladatel Sokola.

Barokní bohatě zdobený sokl umístěný ve stínu staré lípy v polovině horní cesty mezi Benešovem a Františkovem nad Ploučnicí. Dostupné prameny uvádějí, že zde stávala socha sv. Jana Nepomuckého, kterou tu však už nenajdeme.

Socha patrona plavců svatého Vojtěcha na skalce nad břehem Labe mezi Dolním Žlebem a Čertovou Vodou na katastru Prostředního Žlebu pochází z 18. století, na soklu nese dataci 1756. Lodníci se zde loučili a vítali s vlastí.

Chatrč z dubové kůry z r. 1826, která původně sloužila jako výčep, byla v r. 1881 přestavěna na zámeček Sokolí hnízdo šlechtickým rodem Clary - Aldrigenů. Dodnes dochovány interiéry zámečku.

Rozhledna kombinovaná s telekomunikačním stožárem na kopci mezi Dobrnou a děčínskou čtvrtí Folknáře ve správě obce Dobrná. Vstup na rozhlednu zpoplatněn, otevírací doba zveřejněna na stránkách obce: https://www.obec-dobrna.cz/sokoli-vrch.

Stará radnice v Benešově n. Ploučnicí vznikla nejpozději počátkem 16. století. V jejím dvoře existoval měšťanský pivovar. Od poloviny 17. století přestala být hlavním sídlem správy města, jejím potřebám slouží dosud. Pivovar zanikl roku 1949.

Starokatolický kostel postavený roku 1934 získala po odsunu pův. německých farníků r. 1945 čs. církev a r. 1958 církev pravoslavná. Od r. 1976 depozitář okresního muzea. Od požáru v září 1989 v troskách, zřícenina po r. 1990 vrácena starokatolické církvi, r. 2008 prodána soukromé firmě.

Kamenný silniční most z druhé poloviny 16. století, vystavěn ve stylu pozdní gotiky na místě staršího mostu zničeného povodní. Na mostě je barokní sousoší M. J. Brokofa, představující české patrony – sv. Víta, sv. Václava a sv. Jana Nepomuckého.

Dnes již neexistující lovecký zámeček nechal vybudovat r. 1771 hrabě F. W. Salm-Reifferscheidt. Alej byla upravena na počest jeho choti, hraběnky Sternbergové. Zámeček byl poč. 90. let 20. st. zbořen a je zde turistický areál.

Druhá nejstarší železná rozhledna v Česku na vrcholu Studence severovýchodně od České Kamenice. Po téměř totální devastaci proběhla v letech 2007–2009 úplná obnova spojená s částečnou obměnou prvků konstrukce. Od června 2009 opět volně přístupná.

Potok pramenící na svahu Bynoveckého vrchu jihovýchodně od Arnoltic. Za obcí vtéká do skalního kaňonu, který připomíná nedaleké soutěsky na řece Kamenici. Říčka působí nevině, ale po bouřích se z ní stává divoká bystřina.