Turistické cíle v okolí obce Janov

Původně gotický, po vypálení Švédy barokně přestavěný kostel zcela zničen při požáru města r. 1749. Nově vybudován pozdně barokně v letech 1754-1778, ale zrušen Josefem II. Využíván jako skladiště, znovu vysvěcen r. 1878. Po další opravě v letech 1975-1992 slouží jako filiální při děkanství Děčín I.

Barokní kostel s vysokým, dvouvěžovým průčelím tvoří výraznou dominantu obce. Kostel byl postaven r. 1712 po velkém požáru obce, při kterém shořel i starší kostel. Nový kostel dala postavit hraběnka Adelhaida Thunová, stavitelem byl A. Achciger. Na přelomu 60. a 70. let 20. stol. byl kostel opraven.

Křížová cesta vznikla v roce 1865. Opakovaně byla opravována, po 2. světové válce až na nepatrné zbytky zanikla. Od roku 2008 je rekonstruována díky úsilí občanského sdružení Na Výsluní.

Zaniklý hrad postavený kolem roku 1300 v souvislosti s pány z Michalovic sloužil pravděpodobně jako strážní a obranný k obchodní stezce. Zanikl kolem roku 1444.

Nejvyšší stolová hora pravobřežní části Saského Švýcarska tvořila jediný bod nebezpečný pro obranu pevnosti Königstein. Proto zde bylo zřízeno opevnění, jehož pozůstatkem jsou snad zdi v okolí restaurace. Od konce 18. století významný turistický cíl.

Přírodní skalní útvar vzniklý zvětráváním v oblasti Labských pískovců Česko-saského Švýcarska na turistické značce.

Barokní mariánský sloup uprostřed čtvercové části náměstí Míru, pravděpodobně z roku 1742, se čtyřmi sochami světců a čtyřmi reliéfy s mariánskými motivy na soklu. Na vrcholu socha Immaculaty.

Skalní vyhlídka, která se dříve nazývala Velký Ostrý, byla pojmenována podle manželky majitele panství, kněžny Marie Anny Kinské v roce 1856, na popud manžela Ferdinanda Kinského. Skála v minulosti sloužila jako strážní místo protipožární hlídky v kraji. Atraktivní turistické místo s altánem.

Panské sídlo vzniklo roku 1568 spolu s hospodářským dvorem. Roku 1625 zde při vzpouře poddaných zahynul Ota Jindřich z Vartenberka, poslední svého rodu v Čechách. Od roku 1631 majetkem Thunů, hospodářské využití, provázené postupnou devastací.

Nad východním koncem protáhlého města Mikulášovice ve Šluknovském výběžku stával od r. 1555 větrný mlýn, který byl r. 1875 upraven na hostinec. Stavba r. 1946 bezdůvodně odstřelena, v hájku po ní zachovány terénní stopy.

Poslední klasický řetězový most postavený na území Čech spojoval v letech 1853–1933 tehdy samostatná města Děčín a Podmokly. Představoval největší konstrukci svého druhu v zemi. Zachovaly se oba pilíře, které dnes nesou ocelový Tyršův most.