Turistické cíle v okolí obce Děčín XXXIII-Nebočady

V letech 1597–1601 postavil Hans Boge z Pirny pro Rudolfa III. z Bünau kostel ve stylu saské renesance v sousedství současně budovaného zámku. Luterský do 1627, poté katolický. Oprava 1887, po roce 1945 devastace. Od roku 2008 NKP, postupná obnova.

Kostel sv. Františka Xaverského postavený v letech 1787–1788 na místě obecní kaple v Bělé patří mezi počiny, které měly lépe zpřístupnit duchovní úkony obyvatelům obcí, prudce se rozvíjejících díky vzniku prvních manufaktur. Po roce 1945 zchátral, od roku 2000 začaly kroky k jeho záchraně.

Kostel v Javorech u Malšovic vznikl 1772 rozšířením kaple z roku 1748. Pozdně barokní stavba byla dále upravena 1816, po roce 1945 zdevastována, chátrání přes pokusy o opravy intenzivně pokračuje.

Farní kostel na náměstí někdejšího samostatného města Podmokly postaven r. 1858 podle plánů arch. J. Perthena ve stylu novorománské baziliky. Vyřezávaný renesanční hlavní oltář z r. 1605 s kamennou křtitelnicí přenesen r. 1958 z kostela ve Krásném Studenci zbořeného r. 1966.

Zřícenina barokního kostela z roku 1733, obklopená zanikajícím hřbitovem. V sousedství zbytky dřevěné zvonice. Areál zchátral za účinné pomoci místních obyvatel po roce 1945.

Kostel vznikal postupně mezi lety 1477 a 1606. Představuje přechod od pozdní gotiky ke goticko-renesančnímu stylu sakrálních památek v českém, zejména protestantském prostředí. Interiér je zaplněn plastikami ve stylu saské renesance.

Původně gotický kostel sv. Jana Křtitele, barokně přestavěn v roce 1870 v srdci vsi Proboštov.

Jednolodní bezvěžový kostelík, postavený roku 1787, prodloužený k západu v 19. století. Po poválečné devastaci opraven a roku 2008 znovu vysvěcen. Zachováno novogotické vnitřní zařízení z doby prodloužení, kolem závěru nová přístavba.

Kostel z let 1787–91, přestavěn z kaple Jana Nepomuckého z roku 1752. V roce 1828 byla přistavěna věž. Po válce chátral. Opraven a znovu vysvěcen v roce 1993.

Filiální katolický kostel postavený r. 1939 v tehdy samostatné obci za výrazného přispění podnikatele Georga Schichta, který vlastnil palácovou vilu v přilehlé části Ústí n. Labem. Od r. 1968 chátral bez využití, opraven r. 1992. Jde o jednolodní tradicionalistickou stavbu s gotizujícími prvky.

Pro příměstskou obec, v níž nalezli bydlení dělníci z továren v tehdy sousedním Ústí nad Labem, byla zřízena samostatná farnost. V letech 1905–1906 získala kostel a faru v eklektickém, převážně novorománsko-novogotickém slohu. Nyní farní kostel s pravidelnými bohoslužbami.

Postupně obnovovaný kostel severočeské obce. Stavba z let 1701–3 na místě staršího předchůdce se po roce 1945 postupně změnila na zříceninu obvodových zdí. Zařízení zmizelo. Po roce 1995 nejprve zastřešena věž, 2006 i vlastní kostel.