Turistické cíle v okolí obce Sněžník

Výklenková kaple u křižovatky nad Přestanovem stojí v místech prudkých bojů mezi francouzskými vojáky a ruskou carskou gardou v první den bitvy u Chlumce a Přestanova (29. 8. 1813) jako jejich připomínka. Po roce 1945 zchátrala, nedávno obnovena.

Zanikající kaple z roku 1912 s pískovcovým ostění při vchodu. Stojí za vsí Krásný Les, místní částí obce Petrovice, u bývalého hraničního přechodu.

Čtvercová barokní kaple postavena snad po velkém požáru obce r. 1712. Fundátorkou snad hraběnka Adelheida Thunová. Průčelí s portálem členěné pilastry, tabulový štít s reliéfem Korunování P. Marie, po jeho stranách sochy sv. Josefa a J. Nepomuckého. V bočních stěnách s lizenovými rámci oválná okna.

Na kopci Horka byla v letech 1690–91 postavenatrojboká kaple Nejsvětější Trojice podle projektu J. B. Matheye. Kromě poutí sloužila od roku 1838 jako i pohřebiště majitelů panství. Křížová cesta, která k ní vede z Chlumce, silně zdevastována.

Barokní kaple Panny Marie Pomocné z r. 1726 stála původně na protější straně ulice jako součást tzv. selského hřbitova. Na nynější místo byla přesunuta r. 1927 při novodobé úpravě prostranství zrušeného hřbitova. Kaple se vyznačuje bohatou sochařskou výzdobou v rozích, nad portálem i ve štítě.

Kaple sv. Antonína Paduánského byla postavena roku 1855 a v devadesátých letech minulého století byla opravena. Stojí na podlouhlé návsi za zájezdním hostincem.

Bývalé poutní místo na východním okraji města sestává z grotty z roku 1750 a kaple, postavené o 15 let později. Velká přestavba 1822–3, další úpravy 1925, naposledy počátkem 90. let 20. století. Pronajata pravoslavným, prázdná, bez využití.

Barokní kostelík na výšině nad Podmokly byl postaven roku 1732 jako poutní. Za Josefa II. byl zrušen a později zbořen. V letech 1868–1872 si na jeho místě nechali Thunové postavit novogotickou kapli s rodinnou hrobkou.

Kaple sv. Petra a Pavla z roku 1812, obdélníkového půdorysu s polokruhovým závěrem a polygonální dřevěnou zvoničkou.

Soubor barokního kostela a kláštera v centru města, postavený na místě bývalého zeměpanského hradu z počátků českého státu.

Poslední zbylý objekt někdejšího panského (později městského) dvora s tvrzí v kdysi samostatné obci na kopci severozápadně nad centrem Ústí nad Labem.

Kolonie dělnických domů na východním okraji areálu továrny. Celkem 67 jich vzniklo mezi rokem 1867 a počátkem 20. století v novogotickém stylu podle projektu továrního architekta R. Langse. Část objektů zanikla po bombardování a při poválečné devastaci.