Turistické cíle v okolí obce Dolní Světlá

Rozlehlý novorománský kostel v centru dříve samostatné obce Studánka z let 1869–72 dokládá někdejší početnost jejího osídlení. Po roce 1945 ztrácel funkci a chátral, minimálně zvenčí byl opraven v 90. letech 20. století. Dominanta širokého okolí.

Z původního kostela v Horní Libchavě (snad konec 13. stol.) se dochovala východní hranolová věž a patrně část stěn presbytáře. Loď postavena 1736, po požáru 7. 6. 1809 obnoven, přistavěna předsíň. Po roce 1945 zchátral, dokončuje se důkladná obnova.

Na místě starší stavby, připomínané poprvé ve 14. století, byl v letech 1724–26 postaven barokní kostel. Vnitřní zařízení, výmalba kazetového stropu a klenby presbytáře soudobé. Obklopen dosud funkčním hřbitovem s márnicí, bránou a božími mukami soudobými s kostelem.

Mohutný kostel ve Starých Křečanech postavil v letech 1736-41 podle vlastních plánů Johann Georg Aichbauer. Později vznikla fara, márnice a ohradní zeď hřbitova s křížovou cestou. Zanedbaný areál prochází v posledních letech zajišťovacími opravami.

Vrcholně barokní kostel sv. Jana Nepomuckého vznikl kolem r. 1729. Stavba byla realizována pod patronátem majitele panství Jana Jáchyma Pachty z Rájova.

Původní dřevěný gotický přestavěn r. 1596 na kamenný. Další úpravy r. 1649, kdy byla zvýšena věž a r. 1670. Při rekonstrukci r. 1901 opět regotizován. Rozsáhlou opravou prošel v letech 1999–2002 za finanční podpory Česko-německého fondu budoucnosti.

Obec Rybniště si svůj katolický kostel nechala postavit podle projektu varnsdorfského architekta Antona Möllera v letech 1909–1911. Jeden z nemnoha secesních kostelů v Čechách se bez větších úhon dochoval dodnes.

Velký novogotický katolický kostel v jižní části Varnsdorfu byl postaven v letech 1903–12. Dostavbu věžní helmice zastavil zřejmě navždy nedostatek financí: proto se kostelu přezdívá "bez věže".

Kostel z počátku 18. století v obci Sloup v Čechách.

Velký kostel výrazně saského architektonického výrazu vznikl jako výsledek stavební činnosti od poloviny 16. do konce 19. století. Poválečnou devastaci se snaží napravit aktivity sdružení občanů Dolního Podluží i sousedního Jiřetína pod Jedlovou.

Kostel z počátku 15. století je dodnes dokladem úzkých vazeb Žitavy na české prostředí. Jeho architektura vychází ze současných děl parléřovské huti. Poškozen za třicetileté války, obnoven po 1651. Po roce 1945 zchátral, v letech 1996–99 obnoven jako výstavní síň Velkého postního plátna.

Bývalý farní kostel sv. Kříže, od roku 1457 Narození Panny Marie. Roku 1788 vyhořel, 1863 přestavěn na pivovar, po roce 1945 škola. Věž obnovena koncem 90. let 20. století jako městská rozhledna, postupná rekonstrukce budovy pro kulturní využití.