Turistické cíle v okolí obce Mařenice

Vedle vstupu do Pustých kostelů patrný skalní reliéf Ukřižování Krista. Středem je kříž s Kristem. Kolem kříže jsou vytesány tři postavy. Panna Marie, sv. Máří Magdaléna a snad sv. Jan Evangelista. Na reliéfu silně zapracoval zub času. Ukřižovaný Kristus poměrně dobře k poznání. Postavy pod křížem již dost splývají s terénem.

První zprávy o studánce se objevují v pol. 19. stol. Ve skalním výklenku umístěna pískovcová soška Zdislavy z Lemberka. R. 1862 nad pramenem vystavěn gloriet. Leží na břehu Panenského potoka. V 19. stol. studánka a okolí upraveny jako poutní místo. Součást území krajinné památkové zóny Lembersko.

Budova postavena v 2. pol. 18. stol. a r. 1804 přestavěn ve stylu empíru. Z té doby pochází i portál. Roku 893 sem bylo přemístěno sklářské muzeum a tomuto účelu složí dodnes.

Opevnění, založené ve 14. stol. Ronovci a vypálené r. 1639 Švédy. Koncem 17. stol. nedokončená stavba barokního kláštera, která se stala působištěm poustevníků. Po zrušení poustevny Josefem II. upravili Kinští objekt na romantické výletní místo.

Zámek byl postaven v r. 1730 Josefem Janem Maxmiliánem Kinským. Původně baroní budova byla v roce 1829 upravena v klasicistním stylu. Po roce 1946 zde byla zřízena dětská ozdravovna, ústav soc. péče a domov důchodců, který je zde dodnes.

Anna Marie Františka z Toskány postavila r.1708 morový sloup Nejsvětější Trojice vysoký 14 m. Na vrcholu je umístěna Nejsvětější Trojice s velkým kovovým křížem. Bohatě zdoben. Vytvořeno podle vídeňského sloupu M. Huberem a O. Dubkem.

Barokní sloup Nejsvětější Trojice byl vztyčen r. 1681 poté, co město postihl mor. Sloup s korintskou hlavicí nese plastiku Nejsv. Trojice na čtyřhranném podstavci s plastikami svatých (sochař Johann Christian Ulrych). R. 1781 doplněn o sochy dalších 4 svatých. V průběhu let opakovaně opravován.

Pískovcový sloup z roku 1698. Sloup s bohatou reliéfní výzdobou. Kvalitní barokní plastika. Hranolový podstavec sloupu spočívá na dvou schodišťových stupních. Obsahuje reliéf sv. Vavřince, archanděla Michaela, sv. Josefa s Ježíškem a reliéf sv. Šebestiána. Nástavec sloupu nesl reliéf Piety. Kulturní památka od r. 1965.

Nad hlavní římsou sloupu je hranolový členitý nástavec s reliéfem ve středním poli. Na bocích výjevu křídlové nástavce s andílky a s nižším s vázami a boltci. Nad římsou socha Boha Otce sedícího na oblaku s anděly a dalšími atributy. Kulturní památka ČR od r. 1965.

Sloup pochází z r. 1745. Pískovcový sloup vysoký cca 2,5 metru se sochou Bolestného zbičovaného Krista. Nízký vypouklý sloup s hlavicí. Na vrcholu soška Ecce Homo. Na širokém fundamentu je podlouhlý a zužující se sokl s německým nápisem. Sloup zapsán do státního seznamu kulturních památek r. 1965.

Pískovcová socha Panny Marie je umístěna na vysokém sloupu. Postava drží v pravé ruce žezlo a v levé malého Ježíška. U letopočtu 1715 vytesaná modlitba. Skulptura představuje doklad rozmachu náboženského kultu a mariánské úcty v 17. a 18. století. Zapsána v seznamu kulturních památek od r. 2019.

Sloup se sochou Panny Marie vztyčen r. 1682. R. 1726 došlo ke změně kompozice. Na sloupu umístěna socha Panny Marie se svatozáří z hvězd. Panna Marie ve volném plášti stojí na zeměkouli a šlape po hadovi a kovovém půlměsíci. Na zábradlí sochy sv. Prokopa, Jana Nepomuckého, Floriána a Šebestiána.