Kostel připomínán v r. 1363, nově vystavěn raně barokně mezi lety 1670 – 80 a v 18. stol. přestavěn pozdně barokně. Věž zvýšena a upravena v prvé třetině 19. stol. V interiéru soška Panny Marie Montserratské (Černé Madony) z r. 1635.
Kaple vystavěná Hyacintem, hrabětem de Villani, rokonstruována hrabětem Pachtou roku 1730. V roce 1823 nechal Jakub Veith vybudovat rodinnou hrobku a přistavět věž.
sakrální památky - kostel, chrám, zřícenina, volně přístupno, Ústecký kraj, Bílý Kostelec
Zřícenina barokního kostela z roku 1733, obklopená zanikajícím hřbitovem. V sousedství zbytky dřevěné zvonice. Areál zchátral za účinné pomoci místních obyvatel po roce 1945.
Barokní kostel byl postaven v l. 1738-41, snad architektem Františkem Maxmiliánem Kaňkou, který v té době realizoval přestavbu zámku Liběchov. Fresková výzdoba je dílem J. P. Molitora z r. 1741. Při severní straně kostela je hrobka Pachtů z Rájova. V 19. a 20. stol. byl kostel upravován.
Kostel se v Medonosech připomíná poprvé roku 1352. Není jisté, zda stál v téže lokalitě jako dnes, raně gotická zazděná okénka presbytáře svědčí o vysoké pravděpodobnosti této domněnky. Barokní přestavba 1712. Obklopen hřbitovem.
Kostel na tomto místě je doložen již r. 1352. R. 1703 dal hrabě Kounic pův. gotický kostel přestavět v barokním stylu. R. 1825 přistavěna věž. Tři zvony z 18. stol. byly zrekvírovány v období světových válek. Kostel postupně zchátral, po r. 1990 část vybavení rozkradena. Dnes je postupně opravován.
Původně románský kostelík byl na přelomu 14. a 15. století výrazně přestavěn a zvětšen. Po třicetileté válce barokní úpravy. Výjimečný představitel václavské sakrální architektury ve venkovském prostředí.
Na místě původního kostela v letech 1723–1725 vystavěn nový kostel barokní. V současné době je kostel v havarijním stavu. Částečně propadlý strop, věž nedávno vyhořela. Interiér je prázdný a pro veřejnost zavřený.
Pseudogotický jednolodní kostelík, postavený v r. 1874 s využitím zdiva raně gotického hradištního kostela, připomínaného před r. 1217. Z gotické stavby se uchovala část zdiva na jižní straně a lomené okénko s kružbou.
Ruina původně románského kostela v dominantní poloze nad údolím Úštěckého potoka uprostřed veliké návsi kdysi bohaté zemědělské obce. Z původní stavby se zachovala zejména věž, ostatní části pocházejí z pozdějších stavebních etap.
Kostel sv. Jiří poprvé uváděn v r. 1293. V l. 1739–1740 přestavěn barokně nákladem Jana hraběte Kounice. V r. 1863 byla k průčelí přistavěna pseudorománská věž, která nahradila zchátralou dřevěnou zvonici. V r. 2003 zde byly obnoveny bohoslužby.
kostel sv. Jana Křtitele 
