Turistické cíle v okolí obce Jablonné v Podještědí

Most pochází asi z 18. stol. Socha sv. Jana Nepomuckého zhotovena r. 1782. Most ze čtyř oblouků, vystavěn z pískovcových kvádrů. Stavební úpravy v r. 2013. Socha stojí na hranolovém podstavci, kartuše s vročením ANO 1782. Most se sochou zapsán do státního seznamu kulturních památek z r. 1965.

Ve skalní stěně údolí vytesané světničky poustevny, založené hrabětem Hartigem v 2. pol. 18. stol. R. 1760 zde žil poustevník Jodocus, po zrušení poustevnických řádů r. 1781 poustevna opuštěna. Zachovány 4 světničky s okny, schodištěm a krbem. Nachází se v klidové zóně obory, kam je vstup zakázán.

Pramen Tří svatých obklopují zbytky trojsoší. Stávaly zde sochy sv. Antonína Paduánského, sv. Františka z Assisi a sv. Jana Nepomuckého. Po sochách zbyly jen jejich podstavce. Prameniště bývalo poutním místem. Proveden rozbor pitné vody, voda je vhodná k pití.

Uměle vytesaný dvoudílný tunel v pískovcovém masivu, kterým protéká říčka Ploučnice nedaleko obce Noviny pod Ralskem. Pochází asi ze 16. století.

Původní panská sýpka postavená roku 1751, kterou v roce 1821 koupilo město a přestavělo ji na svou úřadovnu. I poté však sloužila i dalším rozličným účelům, kulturním i správním. V současnosti zde sídlí Městský úřad.

Radnice ve stylu tudorovské novogotiky nahradila v letech 1866–67 renesanční dřevěný radní dům, postavený někdy počátkem 15. století. Z něj se zachoval základní kámen a zvon z roku 1579. Dnešní radnice byla opravena roku 1985, dodnes zde sídlí městský úřad.

Budova staré radnice pochází z 16. století. Empírová podoba z roku 1822. Průčelí domu je trojosé zakončené trojúhelníkovým štítem se znakem Berků z Dubé. Doklad vývoje správní budovy. V současnost době je v prostorách bývalé radnice restaurace. V seznamu kulturních památek od r. 1967.

Stavbu ve stylu florentské novorenesance postavil podle Schinkelova projektu v letech 1840–45 městský stavitel Schramm na místě staré radnice, nouzově opravené po bombardování města roku 1757. Bohatá vnější i vnitřní výzdoba prezentovala opětovný růst bohatství a významu města.

Zřícenina hradu, vyst. Janem z Donína v l. 1342–1347. R. 1414 násilně převzat Janem z Vartemberka. Hrál důležitou roli ve válkách s lužickým Šestiměstím (jeho posádkou obsazen 1424–1430). Poničen snad r. 1431 husity; r. 1453 zmiň. jako pustý.

Zřícenina hradu. Dle arch. nálezů z 13. stol., kdy byl pravd. markvartickým sídlem. Hrad je nesporně zmiň. až od konce 14. stol., maj. Jan z Vartemberka a Ralska. Necitlivá obnova v 1. pol. 20. stol. je příčinou nejasností ohledně historie hradu.

Rolandova (Martova) kašna stojí na hlavním žitavském náměstí od roku 1585. Na bohatě členěném sloupu stojí socha boha Marta, v lidovém podání ztotožněná s bájným Rolandem. Kašna je zdobena ovocem, klasy a tkalcovskými člunky jako symboly bohatství města.

Hrádek stával severovýchodně od Rousínova u Svoru. R.1776 na vršku, kde asi stával, údajně objeven sklep. V r.1794 prý ještě byly patrné základy obytné budovy. Ze staveb hrádku se dodnes již nedochovalo nic, asi se jednalo jen o malé dřevěné sruby.