Turistické cíle v okolí obce Bukovany

Skromné zbytky jednodílného hrádku s nejsnými počátky. Poprvé zmiňován v souvislosti sVartenberky a Lemberkem. 1431 byl Lužičany vypálen. Několikrát obnoven, avšak 1467 dějiny hradu definitvně končí.

Hřbitov založen údajně v 15. století, z cca 140 dochovaných náhrobků nejstarší datován do roku 1682. Poslední pohřeb 1905, roku 1939 částečně zdevastován, dnes relativně citlivě zrekonstruován. Výjimečně dochované židovské pohřebiště v severočeském prostoru s několika vrstvami pohřbů nad sebou.

Renesanční tvrz postavil v poplužním dvoře pravděpodobně v polovině 16. století Vilém Kurcpach z Milíče a Trachenburku. Po jeho smrti využívána jen k hospodářským účelům. V mladší zástavbě dochována trojdílná dispozice s průjezdem, dnes probíhá rekonstrukce.

Druhá nejstarší železná rozhledna v Česku na vrcholu Studence severovýchodně od České Kamenice. Po téměř totální devastaci proběhla v letech 2007–2009 úplná obnova spojená s částečnou obměnou prvků konstrukce. Od června 2009 opět volně přístupná.

Zámek přestavěný z tvrze, doložené k r. 1505 za Viléma z Illburka. Po r. 1575 rozšířena renesančně a po r. 1655 raně barokně na sídlo litoměřických biskupů. Čtyřkřídlá budova chráněná příkopem obsahuje zdivo gotické a renesanční fáze tvrze.

Zříceniny skalního hradu ze 14. stol., založeného zřejmě pány ze Svojkova. V pol. 16. stol. za Elsniců opuštěn, v období romantismu upraven jako letohrádek při zámku. Dochoval se skalní suk se světničkami, průchodem a schody a zbytky zdiva paláce.

Zaniklý zámek byl postaven pův. jako menší sídlo po r. 1632 Zdeňkem Lvem Libštejnským z Kolovrat. Barokně přestavěn v l. 1650–64 Adamem Františkem z Knoblochů. Zámek držela řada majitelů, v l. 1750–1945 v majetku rodu Kinských. Po r. 1945 zde byl domov důchodců, r. 1958 vyhořel a ruina byla stržena.

Swamp (česky bažina) je národní přírodní památka na březích dvou zátok Máchova jezera ve správním území města Doksy. Vyhlášena byla r. 2009 k ochraně slatinného a přechodového rašeliniště s četnými vodními plochami a populacemi vzácných a ohrožených druhů rostlin a živočichů.

Zámek byl pravděpodobně přestavěn ze staršího sídla v první polovině 16. stol. Mikulášem z Tlustce. Dnes ze zámku zbylo obvodové zdivo.

Podoby trpaslíků vytesali do skály při silnici mezi Jetřichovicemi a Rynarticemi místní usedlíci Vaterovi kolem r. 1870. Po r. 1945 reliéfy zarostly mechem, po r. 1989 byly očištěny a znovu nabarveny.

Lesní pohřebiště zajatců z I. světové války a příslušníků Ukrajinské brigády, internovaných v Jablonném v Podještědí v letech 1919–1921, kteří podlehli svým zraněním, chorobám a tyfové epidemii. Obnoveno péčí ministerstva obrany roku 2008.

Volně přístupné umělé jeskyně vzniklé těžbou písku z pískovcového masivu. První zprávy již ze 14. a 15 století. Využívány k různým účelům – mlýny, hamr, brusírny skla, skladiště. V dobách válek nouzové úkryty obyvatelstva