Turistické cíle v okolí obce Prácheň

Nedatovaná socha sv. Jana Nepomuckého. Světec spočívá na dvoustupňovém hranolovém podstavci. Na přední straně reliéf jazyka. Na profilovaném podnoží stojí světec v kontrapostu nohy s krucifixem v náručí. Kolem hlavy hledící na krucifix dělená svatozář. Socha zapsána do seznamu památek r. 1965.

Socha pochází patrně z poloviny 18. stol. Pozdně barokní pískovcová skulptura. Na hranolovém soklu tvaru nízkého komolého jehlanu. Na soklu kamenná plastika stojícího světce v tradičním rouchu, v kontrapostu s kamenným krucifixem na pravé ruce. Socha v seznamu kulturních památek od r. 1967.

Barokní pískovcová socha z pol. 18. stol. Sochu tvoří sokl a vlastní socha světce. Socha je mírně podživotní. V levé ruce drží biret, v pravé krucifix. Pozdně barokní socha s dobře pracovanými detaily. Příklad kultu sv. Jana Nepomuckého v lidovém pojetí. Socha zapsána do seznamu památek r. 2000.

Pískovcová socha stojí na členěném podstavci. Na čelní ploše dříku oválné zrcadlo. V něm nápis v klasicistní antikvě v němčině. Stojící sv. Jan stojí na samostatném podstavci. Hlava skloněna k pravému ramenu, o nějž je opřen kříž s korpusem Krista. V levé ruce kamenná lilie. Oprava sochy r. 2006.

Socha původně stála v opuštěné zahradě naproti faře u kostela sv. Jana Křtitele. Na soklu stojí asi 0,5 m vysoká soška. Na podstavci nápis „R 1809“. Socha nikdy nebyla kulturní památkou, její stav po dlouhou nebyl ideální. Oprava sochy provedena v letech 2003 – 2004.

Barokní socha sv. Prokopa je dílem neznámého autora. Pochází z druhé pol. 18. stol. Nad římsou na soklu socha sv. Prokopa v nadživotní velikosti. U pravé nohy ďábel s rohy, na zádech křídla. Materiál sochy pískovec. Zapsána do seznamu kulturních památek r. 1967.

Pozdně barokní socha sv. Prokopa z r. 1781. Světec znázorněn v obvyklém barokním pojetí v biskupském rouchu s mitrou na hlavě a s levou nohou spočívající na ležícím ďáblu. Socha patří k významným dokladům místní sochařské produkce. Oprava sochy v r. 2017. V seznamu kulturních památek od r. 2013.

Socha svatého Petra pochází z počátku 19. století. Doklad lidové zbožnosti. Autor není znám. Socha světce v nadživotní velkosti. V pravé ruce železný kříž, levá ruka tiskne k hrudi knihu. Nad sochou plechová stříška. V seznamu kulturních památek od r. 1967.

Pískovcové barokní sousoší sv. Jana Nepomuckého stojí naproti faře. Na přední straně v oválné kartuši reliéf svržení sv. Jana Nepomuckého do Vltavy. Na volutovém soklu socha světce vynášeného z řeky dvojicí andělů. Sousoší ve stylu pozdního baroka až rokoka. Zapsáno do seznamu památek v r. 1965.

Barokní sousoší sv. Jana Nepomuckého mělo svoje původní místo na kamenném mostě přes řeku Ploučnici v Hrnčířské ulici (most je v písemných pramenech prvně zmiň. r. 1586), sousoší bylo vytvořeno v 2. pol. 18. stol., později, patrně r. 1882 (nahrazení mostu železným) bylo přeneseno ke kostelu.

První písemná zmínka o Mařenicích je z roku 1372. Trojice soch stojí na křižovatce u hospody. Jde o sochy ukřižovaného Krista, sv. Václava a sv. Jana Nepomuckého. Materiál pískovec. Autorem je sloupský sochař Josef Max.

Rozhlednu (14 m, 460 m n. m.) nechal postavit v l. 1884–1885 Severočeský exkursní klub dle návrhu arch. Gottlieba Albera. Byla oblíbeným výletním místem. Několikrát byla poničena bouří nebo bleskem, vždy však opravena. Po r. 1945 ponechána chátrání. R. 1997 změněna na vysílač, nepřístupno.