Turistické cíle v okolí obce Jezvé

Těžbou bývalého lomu odhalené čelo lávového proudu, tvořené příčně rozpukanými sloupci analcimického tefritu. Od roku 1966 národní přírodní památka o rozloze 0,09 ha na úbočí Dubí hory nad Konojedy.

Empírová kaple postavena jako hrobka továrníka Josefa Richtera v 1. pol. 19. stol. Hranolová zděná kaple v podobě antického chrámu. Na průčelí dva antické dórské sloupy. Na kapli sedlová střecha. Vstup uzavřen kovanou dvoukřídlou mříží bohatě zdobenou. Oprava kapličky v září r. 2006.

Evangelická modlitebna z let 1927–28 ve stylu doznívající tzv. reformované architektury pro luterskou evangelickou církev na západním okraji městského parku. Od roku 1947 ve správě Církve československé husitské.

Pozdně klasicistní kostel a bývalá fara se školou jedné z nejstarších evangelických obcí v někdejší německojazyčné oblasti Čech. Po roce 1945 kostel zcela zdevastován (seník), roku 2008 obnovena střecha.

Jednolodní orientovaný kostel s věží nad presbytářem byl postaven v letech 1929–30. Jedná se o ukázku historisující meziválečné architektury, hojně zastoupené v někdejších německy mluvících oblastech Čech, Moravy a Slezska

Budova fary vedle kostela postavena v letech 1784–1786. Objekt dochován ve velmi autentickém stavu. Fara byla obsazena knězem až do 70. let 20. století. Poté začala být administrována z Nového Boru. V současné době je využívána pro křesťanské akce. Fara zapsána do seznamu památek r. 1965.

Barokní fara pocházející z 2. pol. 18. stol. Obdélná, zděná, omítnutá patrová budova. Nad portálem štukový maltézský kříž řádu maltézských rytířů. Obytné místnosti plochostropé, hospodářské místnosti sklenuty plackami. Fara zapsána do seznamu památek r. 1965.

Velká barokní fara zámeckého typu z poloviny 18. století. Přízemí klenuté, v prvním patře malované stropy a kachlová okna z první poloviny 19. století. Po roce 1945 sídlo MNV, dnes soukromý majetek.

Hrad z konce 13. až poloviny 15. stol. založili patrně Michalovicové na ochranu lužické cesty. Od r. 1406 patřil Berkům. V polovině 15. stol. hrad zaniká. Zachovaly se zbytky hradby pod vrcholem.

Kamenný smírčí kříž, vysoký 89 cm, ležící při turistické stezce z Děčína na Labskou stráň s dobře dochovaným nápisem. Pochází z roku 1775.

Hrad z poloviny 14.století. Od roku 1375 se stává panstvím arcibiskupa Jana Očka z Vlašimi. Na přelomu 16. a 17. stol. hrad opuštěn a za třicet. války pustošen, později romant. rekonstruován. Vzácně zachovalá vnější hradba.

Kaple stála na stezce směrem na Chomouty a Pihel. Cestu k ní lemuje alej vysázená v roce 2012. Kapli na svém pozemku vystavěl na počest Panny Marie Johann Wenzel Helzel v roce 1813. Franz Werner ji zkrášlil Mariánským obrazem a sv. Václavem, dnes totálně zničeny. Kolem r. 2000 stavba obnovena.