Turistické cíle v okolí obce Kvítkov

Zbytky zřejmě dřevěného hradu. Historické zprávy o lokalitě mlčí, archeologické nálezy dokládají existenci hradu od 2. pol. 13. stol. do poč. 14. stol.

Barokní sousoší z roku 1685, sochy Jana Křtitele, Jana Nepomuckého, Floriána a Antonína Paduánského z roku 1723.

Sousoší z roku 1722 od neznámého mistra. Pozoruhodná je zejména oboustranná socha Panny Marie na vrcholu, která se obrací k severu i jihu. Samostatná část kdysi významného mariánského poutního místa, postavená na místě údajného nálezu mariánské sošky.

Před kostelem stojí raně barokní sousoší. Sloup vztyčen roku 1697. Na trojhranném podstavci na hlavici sloupu socha Neposkvrněné Panny Marie. Dozdoben korintskou hlavicí a soškami sv. Václava, Barbory a Šebestiána, vlevo archanděla Gabriela u P. Marie. V seznamu kulturních památek od r. 1967.

Barokní mariánský sloup uprostřed čtvercové části náměstí Míru, pravděpodobně z roku 1742, se čtyřmi sochami světců a čtyřmi reliéfy s mariánskými motivy na soklu. Na vrcholu socha Immaculaty.

Mariánský sloup na hranolovém soklu s výjevy Kristova utrpení, který vyrůstá na čtyřech sloupcích. Postaven roku 1701 severně od kostela, přežil bez významnější úhony poválečnou devastaci obce.

Panské sídlo vzniklo roku 1568 spolu s hospodářským dvorem. Roku 1625 zde při vzpouře poddaných zahynul Ota Jindřich z Vartenberka, poslední svého rodu v Čechách. Od roku 1631 majetkem Thunů, hospodářské využití, provázené postupnou devastací.

Novogotické mauzoleum vetknuté do severní zdi městského hřbitova věnovalo město poslanci zemského sněmu JUDr. Franzi Schmeykalovi (1826–94). Roku 1945 změněno na pohřebiště vojáků Rudé armády, po roce 1990 symbolický pomník padlým válek 20. století.

Honosná pohřební kaple na jižním úbočí kopce nad osadou Hradec byla postavena podle projektu arch. Ludwiga Zettela roku 1881. Rodině Schroll patřil liběšický velkostatek v letech 1871–1945.

Jedna z nejmenších MPR v ČR byla vyhlášena zejména na ochranu souboru gotických štítových domů, doplněných pozůstatky městského feudálního sídla, barokním kostelem a domy z 18.–19. století. V ochranném pásmu řada památek maloměstské architektury.

Zřícenina hradu, dříve mylně považovaného za Vítkovec. Nově ztotožněn s hradem Milčany, nástupcem staršího objektu na břehu Milčanského rybníka. Osídlen cca od 80. let 14. století až do 2. poloviny století následujícího.

Vtok Bobřího potoka do Novozámeckého rybníka ve 14. století vyřešil průraz pískovcovou skálou. Koncem 18. století jej přemostil kamenný obloukový most pro císařskou silnici z Prahy do České Lípy. Součástí díla je i menší mostek přes bezejmennou vodoteč.