Turistické cíle v okolí obce Praha 10-Královice

Původně románský kostel, goticky upraven koncem 13. století. V 16. století zvýšena věž, přistavěna předsíň. Další úpravy barokní a v 19. století (sakristie).

Drobný, přesto jedinečně zachovalý románský bazilikální kostel z 12. století s gotickými úpravami z období kolem roku 1500 a barokní věží a detaily.

Farní kostel někdejší samostatné obce, postavený 1929–1930 podle projektu Josefa Gočára na ploše bývalého hřbitova. Největší konstruktivistická sakrální stavba v Praze. Od počátku 90. let 20. stol. postupná rekonstrukce při zachování původních prvků. Věž r. 2010 doplněna sochou sv. Václava.

Rotunda ze 12. stol. ve 13. stol. rozšířena o loď. V roce 1854 barokní přestavba, při které byla rozšířena loď. V presbytáři freska pravděpodobně ze 13. stol.

Románský kostel sv. Václava založený v první polovině 13. století, zásadně přestavěný v 17. století. Jeho nejcennější částí je pískovcový ústupkový portál a zejména jeho figurální tympanon.

Kostel postavený v letech 1681-1682 v barokním slohu, 1865 nově postavena loď a přistavena věž s hodinami. V roce 1982 znovu vysvěcen za účasti kardinála Františka Tomáška.

Secesní dřevěný kostel z let 1904 až 1905, dílo architekta Emila Králíčka z projekčního ateliéru stavitele Matěje Blechy. Původně provizorní stavba na 5 let. V roce 1987 byl prohlášen nemovitou kulturní památkou.

Barokní kostel vznikl během tří let od roku 1740 v místech bývalé tvrze. Tou dobou již byla přestavěna v špýchar a maštale. Podél ohradní zdi stojí sochy jednotlivých svatých. Nedaleko severně je k vidění zámek Uhříněves z druhé poloviny 18. století.

Jednolodní barokní kostel s obdélným pravoúhlým presbytářem a věží z roku 1742.

Tvrz vybudoval po roce1380 vedle staršího kostela sv. Martina Ješek Čalín. R. 1526 koupil tvrz Michal Slavata z Chlumu. Tvrz přestala být panským sídlem a začala pustnout. R. 1677 uváděna jako zřícenina. Plochu tvrziště zaujímá dnes rekreační objekt.

Rodinná vila českého architekta Jana Kotěry (1871-1923) byla vybudována na východním okraji Vinohrad v letech 1908–1909 podle jeho vlastního návrhu. Stavba, která kombinuje režné zdivo s hrubou omítkou, patří do období Kotěrovy racionální moderny. Slouží stále jako byty a je památkově chráněna.

Chátrající tvrz prvně zmíněná v 14. stol. za Pešíka z Komárova, jenž ji prodal Jakubu ze Sušice. Rezidenční funkci si uchovala jen do 20. let 17. stol., poté tvoří pohou součást popužního dvora. Poslední majitel - Výzkumný ústav živ. výroby ČSAV.