Turistické cíle v okolí obce Bor

Pískovcová socha na asi mladším žulovém podstavci představuje světce v jeho typickém ikonografickém pojetí. Jedná se o kvalitní barokní práci ze začátku 18. století, připisovanou Janu Brokofovi. Na stávající most přes Výrovský potok byla umístěna v roce 1816, patrně přenesena ze staršího mostu.

Soubor sochy sv. Jana Nepomuckého z r. 1734 a historické kašny z r. 1886 na náměstí v Přimdě je od r. 1958 chráněn jako kulturní památka.

Dvě dřevěné sochy medvědů z dílny Tomáše Indry daroval městu Přimda r. 2019 Maximilian Alexander Kolowrat-Krakowský.

Terénní zbytky zaniklého hradu. První zmínka r. 1379, další zpráva až r. 1461 Jana ze Šontálu, záhy na to hrad zpustl a v roce 1544 se hovoří pouze o pusté vsi Šontálu.

Soubor tří smírčích křížů se nachází při někdejší cestě na Šibeniční vrch u Přimdy. O jejich vzniku vypráví lidová pověst o zavražděných dětech. Od r. 1992 je kulturní památkou.

Vrcholně barokní vysoce hodnotné sousoší z roku 1772 vytvořil pravděpodobně místní rodák, sochař a řezbář Jakob Artschlag. Jeho vznik inicioval farář Hagenmaister, který se spolu s obcí podílel na jeho financování. Sousoší restaurováno na konci 19. a 20. století. Od roku 1958 je památkově chráněno.

Starý židovský hřbitov v Tachově byl založen někdy před rokem 1615. Používán do roku 1933, poškozen nacisty. Zmenšený v 60. a 70. letech 20. století, v 80. letech hrozila jeho likvidace. Po roce 1990 byl rekonstruován, zachovalo se na něm 198 náhrobků z různých období. Památkově chráněný od r. 2007.

Pozůstatky raně středověkého hradiště z přelomu 12. a 13. stol. u rybníka západně od městyse Stráž u Tachova považoval August Sedláček mylně za zbytky tzv. Nového hradu, který měl existovat v 15. a 16. stol. Z této doby však osídlení není doloženo.

Zámek Světce přestavovaný knížecím rodem Windischgrätzů ze zrušeného paulánského kláštera s kostelem zůstal po smrti donátora r. 1862 nedokončen. Bývalý kostel se stal zříceninou, sousední konvent byl upraven na internát učiliště.

V r. 1177 zmíněn Ctibor ze Svojšína a synové Oldřich a Beneda, možná jde o jednu z nejstarších tvrzí. V 15. stol. Nalžovských ze Svojšína. Do r. 1443 patří Půtovi z Paběnic (Nalžovský ze Svojšína). Po něm dědí Mikuláš z Nalžov a na S. Jeden z nich je stavitelem novější tvrze, nalezené v r. 2009.

Zámek byl postaven v r. 1723 hrabětem J.V. Příchovským. Poté ho v dražbě získal rytíř J. Bigatto z Chebu. Nemaje dědice odkazuje ho královskému komorníkovi a generálporučíkovi K.A. Junckerovi, ten si přidal k rodinnému jménu přídomek "Bigatto".

Synagoga postavena roku 1912 jako náhrada za budovu zničenou požárem v dubnu 1911. Autor projektu byl Alfred Grotte. Aron ha-kodeš byl barokní, ze synagogy v Novém Sedlišti. V noci z 9. na 10.11.1938 byla vypálena nacisty a její ruiny byly později zbořeny. Na jejím místě je dnes soukromá zahrada.