Turistické cíle v okolí obce Mchov

nebo vyberte

Mchov

Plzeňský kraj,  Tachov  (TC)
Nalezeno celkem 94 záznamů, 3 / 8 stran, vyhledáno za 0.42 sec
 Kořen
540.0 m. n.m.
starý zámek
zámek, chátrající, nepřístupno, Plzeňský kraj, Kořen
Starší ze dvou zámečků v malé vsi. Jeho zdivo pochází z 18. století. Zámeček postupně chátral a byl určen k demolici. Nakonec byl alespoň provizorně zastřešen.
 kostel Jména Panny Marie
566.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, chátrající, příležitostně, Plzeňský kraj, Otín
Kostel Jména Panny Marie v Otíně je stavba gotického původu z 13. - 14. století, upravená barokně kolem r. 1760 a klasicistně po r. 1839. Nyní velmi zchátralý, bez zařízení a využití, jen opatřen novým zastřešením. Kulturní památkou prohlášen r. 1958.
 kostel Nanebevzetí Panny Marie
500.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Plzeňský kraj, Tachov
Trojlodní pozdně gotický kostel postaven za vlády Karla IV. Je podobný kostelu Panny Marie v Sulzbachu. V 14. a 15. stol. zpustlý, několikrát vyhořel. Presbytář je pětiboce uzavřen. Zařízení kostela je převážně z konce 17. stol.
 kostel Narození Panny Marie
495.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, chátrající, není známo, Plzeňský kraj, Záchlumí
Kostel Narození Panny Marie poprvé připomínám r. 1377. V l. 1699–1701 barokně přestavěn hraběnkou Zuzanou z Vrbty. Polygonální věž přistavěná po r.1838. V r.1996 snesena báň, od r. 2007 rekonstrukce.
 kostel sv. Anny
500.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Plzeňský kraj, Částkov
Původní kaple sv. Anny přestavěna v letech 1765 - 1772 stavitelem Janem Michaelem Beerem na barokní kostel sv. Anny. Dnes jednolodní budova se zaoblenými rohy s polokruhovým presbytářem a hranolovou věží s bání.
 kostel sv. Apoleny
670.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zřícenina, volně přístupno, Plzeňský kraj, Málkov
Zřícenina kostela, který nechal postavit roku 1670 Georg Maximilian Lindel u místa, kde vyvěral léčivý pramen. Ves zanikla po 2. sv. válce. Neudržovaný kostel je v první polovině 20. století v havarijním stavu.
 kostel sv. Bartoloměje
497.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Plzeňský kraj, Ošelín
Kostel sv. Bartoloměje v Ošelíně je gotického původu, avšak radikálně barokně přestavěn r. 1722. Věž zvýšena o patro r. 1903. Nyní filiální kostel ve farnosti Stříbro bez pravidelných bohoslužeb a od r. 1958 kulturní památka.
 kostel sv. Ducha
450.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, chátrající, příležitostně, Plzeňský kraj, Stráž
Jednolodní barokní kostel z doby před r. 1689 na místě poutní kaple nad pramenem, připomínané r. 1545. Na přelomu 17. a 18. století dali kostel přestavět majitelé borského panství hrabata von Götzen. Kostel po r. 1945 chátral. Po r. 2010 opravena střecha, zbytek je stále v havarijním stavu.
 kostel sv. Jakuba Většího
477.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Plzeňský kraj, Brod nad Tichou
Kostel sv. Jakuba Většího v Brodě nad Tichou je gotického původu z 14. stol., přestavěn barokně v 17. a 18. stol. Nyní filiální v římskokatolické farnosti Planá u Mariánských Lázní a od r. 1958 kulturní památka včetně přilehlého areálu.
 kostel sv. Jana a Pavla
595.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Plzeňský kraj, Halže
Pozdně barokní kostel sv. Jana a Pavla v Halži pochází z let 1799-1801. Věž přistavena r. 1855. Filiální kostel ve farnosti Tachov, ale od r. 2007 ve vlastnictví obce. Od r. 1958 památkově chráněn spolu s tarasní zdí a schodištěm.
 kostel sv. Jana Křitele
490.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zřícenina, volně přístupno, Plzeňský kraj, Kočov
Zřícenina poutního kostela Svatý Jan. Údajně existuje již od 11. století. První písemná zmínka z roku 1572. Císařem Josefem II. byl kostel zrušen, poté byl rodem Nosticů přestavěn na porcelánku. V roce 2000 se zde natáčel film Z pekla štěstí 2.
 kostel sv. Jana Křtitele
460.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Plzeňský kraj, Stráž
Jednolodní orientovaný barokní hřbitovní kostel, snad z roku 1734, podle jiných zdrojů z r. 1752. V roce 1876 kostel vyhořel při požáru městečka a byl pak stavebně upraven. Památkově chráněný je od roku 1958. Výrazným stavebním prvkem je zajímavě tvarovaný vstupní portál nad dvouramenným schodištěm.