tvrz, terénní náznaky, není známo, Středočeský kraj, Alberovice
Výrazné zbytky tvrziště (pahorek jádra a rybník – bývalý vodní příkop) v jihozápadní části Alberovic. R. 1568 zmiňovány dvě tvrze s poplužním dvorem. Obě vznikly pravděpodobně při rozdělení vsi ve 14. století. Přesná poloha druhé tvrze není známa.
věž - rozhledna, zachovalý, volně přístupno, Středočeský kraj, Zruč nad Sázavou
Dřevěná rozhledna s kovovými prvky z roku 2015 v nadmořské výšce 451 m, vystavěná podle plánů Ing. Antonína Olšiny a Ing. Martina Nováka za 9 měsíců. K rozhledně vede nová modře značená turistická cesta.
Torzo věžovité tvrze v JV části vsi. První zmínka o vsi je z r. 1316. V roce 1384 se připomíná Mikuláš z Bělé. Po něm jeho syn Mikeš. V rozmezí let 1411–1415 je zde uváděn Brum z Bělé. První zmínka o tvrzi je z r. 1455. Poslední zmínka je z r. 1545. V r. 1881 došlo ke zbourání velké části tvrze.
Výrazné a velké tvrziště na skalnatém ostrohu nad Sázavou. A.Sedláček ztotožňoval tuto tvrz s Mrázovou Lhotou, ze 14.století na které vládl vladyka Jan. Archeologický výzkum však doložil život tvrzi ve 2.polovině 13.století. Tvrz zanikla požárem.
hrad, terénní náznaky, volně přístupno, Vysočina, Onšov
Výrazné terénní pozůstatky hrádku, nesprávně označovaného jako tvrz. Pravděpodobné sídlo vladyků z Onšova, postavené ve druhé polovině 13. století a zaniklé v průběhu století 14. Dochovány především mohutné příkopy s vnitřními valy.
Zbytky zanikajícího tvrziště snad již ze 13. st. (první zmínka v přídomku r. 1289). V 16. ztrácí rezidenční funkci, tvrz je užívána jako selská usedlost. V 17. století pustne, poslední zmínka r. 1669. Dnes dochovány jen nepatrné terénní zbytky.
hrad, terénní náznaky, volně přístupno, Středočeský kraj
Terénní pozůstatky hradu z konce 13. století. Po připojení Zděnkem Medkem z Valdeka k panství zručskému (po r. 1489) začal hrad chátrat. Od roku 1569 je již uváděn jako pustý. Dochovány příkopy a tesaný sklípek.
tvrz, terénní náznaky, volně přístupno, Středočeský kraj
Terénní zbytky tvrze později upravené na zámeček, postavené Ostrovci z Kralovic na počátku 17. stol. Za 30tileté války byla vypálena Švédy, v 2. polovině 18. stol. využita jako sýpka. Po r. 1971 byla budova zbořena v souvislosti se stavbou Želivky.
Drobná barokní sakrální památka, pocházející pravděpodobně ze 17. nebo 18. století. Hranolová cihlová boží muka pilířového typu jsou památkově chráněna od roku 1958. Mají prázdné niky, odstupňované římsu a stanovou přečnívající taškovou střechu. Na počátku 21. století byla opravena a nalíčena.
Barokní žulová boží muka z 18. století, dle téměř nečitelné datace na soklu snad z roku 1763. Mají tvarosloví typické pro tuto část Vysočiny. Na nízkém soklu stojí hranolový dřík zakončený čtyřbokou kaplici s třemi nikami. Na vrcholu kaplice je kovový křížek. Památkově chráněna jsou od roku 1958.
Žulová boží muka neznámého staří a netypické podoby. V dolní třetině mají nezvyklé rozšíření s reliéfem kruhu a latinského kříže. Lucerna s mělkými nikami na vrcholu nahradila původní, ukradenou roku 2005. O obnovu památky se zasloužilo sdružení Zelené srdce. Boží muka nejsou památkově chráněna.
Nedatovaná mohutná zděná boží muka, pravděpodobně z doby končícího baroka, vzhledem podobná několika dalším božím mukám na okraji Želivi. Mají obloukovitě zaklenuté niky, římsu a taškami pokrytou stanovou střechu. Na vrcholu stojí drobná pískovcová soška Krista. Památkově chráněna jsou od roku 1958.
Bohumilice 
