Turistické cíle v okolí obce Zbynice

nebo vyberte

Zbynice

Plzeňský kraj,  Klatovy  ( KT)
Nalezeno celkem 356 záznamů, 22 / 30 stran, vyhledáno za 0.36 sec
 pomník Mistra Jana Husa
471.0 m. n.m.
pomník, památník, zachovalý, volně přístupno, Plzeňský kraj, Běšiny
Kamenný pomník připomínající Mistra Jana Husa vztyčen v roce 1925. Na kamenné podestě je pískovcový kvádr ozdobený Husovou podobiznou; pod ní nápis: "PRAVDA VÍTĚZÍ". Ve vrcholu pomníku je kalich. Kolem je ohrádka s kamennými sloupky, spojenými navzájem prověšeným článkovým železným řetězem.
 pomník obětem 1. světové války
438.0 m. n.m.
pomník, památník, zachovalý, volně přístupno, Plzeňský kraj, Bojanovice
Památník padlým vojínům v 1. světové válce v Bojanovicích. Stojí na návsi vedle kaple. Tvořen kamenným podstavcem, na kterém je deska se jmény obětí. Na podstavci pískovcový obelisk s truchlící dívkou. Odhalen v roce 1932.
 pomník obětem 1. světové války
520.0 m. n.m.
pomník, památník, zachovalý, volně přístupno, Plzeňský kraj, Zbynice
Pomník obětem 1. světové války stojí naproti kostelu Zvěstování Panny Marie. Postaven péčí sboru dobrovolných hasičů s přispěním občanů a vysvěcen 10. 6. 1923.
 pomník Václava Vojty
528.0 m. n.m.
pomník, památník, zachovalý, volně přístupno, Plzeňský kraj, Mokrosuky
Prof. MUDr. Václav Vojta (nar. 12. července 1917 Mokrosuky - zemřel 12. září 2000 Mnichov) byl český lékař, specializací dětský neurolog. Je autorem metody reflexní lokomoce nazývané "Vojtova metoda", která se používá k léčbě dětí s dětskou mozkovou obrnou. Pomník odhalen v roce 2019.
 Prácheň
502.0 m. n.m.
hrad, zřícenina, volně přístupno, Plzeňský kraj, Velké Hydčice
Zřícenina hradu. Přemyslovské správ. hradiště do pol. 13. stol. (opuštěno). R. 1315 věnoval J. Lucemburský Bavorovi III. ze Strakonic prostředky na stavbu hradu. Lucemburkové vlastnili hrad až do konce 15. stol., poté majitel Půta Švihovský z Rýzmberka. Od roku 1558 již pustý.
 Pražská brána
431.0 m. n.m.
Červená, Velká brána
ostatní - brána, opevnění, zachovalý, volně přístupno, Plzeňský kraj, Horažďovice
Gotická věžová brána z druhé poloviny 13. století, později vícekrát přestavovaná. V 15. století opatřena barbakanem, zbořeným po roce 1837.
 Pustý hrádek
900.0 m. n.m.
Pustý zámek u Kašperka
hrad, zřícenina, volně přístupno, Plzeňský kraj, Kašperské Hory
Dnes již zbytky předsunutého opevnění hradu Kašperk. Postaven byl zřejmě Švamberky v 1. pol. 15. st. Sloužil jako zajištění vyvýšeniny před hradem. Původně se jednalo o dvoupodlažní stavbu s pětibokou věží.
 Rabí
hrad, zřícenina, v návštěvních hodinách, Plzeňský kraj, Rabí
Nejmohutnější zřícenina hradu v Čechách založeného pány z Budětic poč. 14. stol. Později jej vlastnili Švihovští, významně rozšířili za účasti stavitele Benedikta Rejta. Po třicetileté válce zpustl. R. 1421 zde přišel o druhé oko Jan Žižka z Trocnova.
 radnice
ostatní - palác, dům, zachovalý, příležitostně, Plzeňský kraj, Klatovy I
Pozdně gotická budova radnice z let 1557–1559 od mistra Antoně. Upravena v letech 1689, 1758 a 1781. V empírovém slohu přestavena v letech 1848–1850. Poslední velká úprava v roce 1925, kdy bylo přistaveno další patro, budova získala novorenesanční štíty podle projektu architekta J. Fanty.
 radnice
472.0 m. n.m.
ostatní - palác, dům, zachovalý, v návštěvních hodinách, Plzeňský kraj, Sušice I
Radnice stojí v severní polovině zhruba obdélné plochy náměstí. Původně renesanční stavba, v roce 1707 po požáru rozšířena do dnešní čtyřkřídlé mohutné budovy. Uprostřed jižního hlavního průčelí renesanční vstupní portál a štíhlá hranolová věž s cibulovou bání s lucernou. Přestavěna v roce 1850.
 radnice
579.0 m. n.m.
ostatní - palác, dům, zachovalý, příležitostně, Plzeňský kraj, Plánice
Empírová budova radnice stojí na náměstí. Dnešní podoba je z 2. čtvrtiny 19. století. Zděná omítaná patrová budova na obdélném půdoryse s třípatrovou hranolovou hodinovou věží nad rizalitem, krytá sedlovou valbovou střechou s taškami esovkami. Dochovaná vnitřní dispozice. Sídlo městského úřadu.
 Rosenauerův mlýn
430.0 m. n.m.
mlýn - vodní, chátrající, příležitostně, Plzeňský kraj, Horažďovice
Počátky mlýna poprvé uváděného roku 1378 pravděpodobně souvisí s předlokační osadou, která stávala na pravém břehu Otavy. V pol. 17. stol. zde byla zřízena papírna. Počátkem 19. stol. ho koupil Josef Rosenauer. Mlýn dnes slouží k bydlení a také jako malá expozice mlynářství a využití vodní energie.