Turistické cíle v okolí obce Dražovice

Synagoga je neznámého stáří. K bohoslužbám sloužila do 90. let 19. století. V r. 1897 byla prodána a slouží k bydlení. Dochovalo se jedno ze synagogálních oken.

Synagoga, dnešní čp. 55, je na severním okraji obce u silnice na Sušici. Doba vzniku není známá, sloužila do konce 19. století, pak byla přestavěna na obytný dům.

Sýpka v dominantní poloze nad údolím Mačického potoka. U jejího západního průčelí stojí sousoší Kalvarie, upomínající údajně na polohu staršího hřbitova. Přes silnici se nachází novodobé místní pohřebiště. Nelze vyloučit návaznost na někdejší bukovnickou tvrz.

Venkovský historický mlýn s turbínou z 19. století na říčce Ostružné. Zděný, jednopatrový; mlýnice a dům pod jednou střechou, ale dispozičně oddělené. Dochované provozy pily a výroba elektrické energie. V posledních letech rekonstruován.

Původní tvrz ze 14. stol. přestavěna barokně na přelomu 17. a 18. st. Empírové úpravy z roku 1800. Kaple přistavěna r. 1846. Za zámkem původně bývala francouzská zahrada. Za majitelů v druhé pol. 20. stol. (Státní statek) zámek značně utrpěl.

Původně jednoduchá gotická věžovitá tvrz z 15. stol., renesančně upravená v průběhu druhé poloviny 16. stol. za Volfa Gotharda Perglára a později v polovině 19. stol. částečně zbořena, se zachovanou nejstarší věžovitou částí.

Renesanční zámek z přelomu 16. a 17. stol. patrně na místech starší tvrze. Dvoukřídlá stavba, východní průčelí zdobeno arkádami, od jihu přiléhá nevysoká osmiboká věžice. Areál nově opraven, nepřístupný - obytně a hospodářsky využíván.

Původní tvrz ze 17. stol., upravena na zámek o jehož vzhledu nejsou přesné informace. Budova zámku zbořena po roce 1945. Dnes jen rozpadající se hospodářské budovy.

Plavební kanál byl vybudován v l. 1799–1801 zejm. za účelem plavení dřeva. Stavbu zadal kníže Josef Schwarzengerg, projekt vypracoval ing. Josef Rosenauer. Svému účelu kanál sloužil ještě poč. 20. stol. Kanál je dlouhý 14,4 km, výškový rozdíl je 190 m. Nese jméno po zaniklých vsích Vchynice a Tetov.

Přízemní domek na lichoběžníkovém půdorysu s trámovými stropy a zčásti sklenut do traverz. Mezi něj a dům č. p. 12 vložena raně klasicistní vjezdová brána zaklenutá půlkruhově.

Venkovská usedlost na půdorysu písmene L. Obytné stavení je zčásti roubené na vyšší podezdívce, ostatní části usedlosti - hospodářské stavení a stodola jsou zděné. Před obytným stavením malá předzahrádka. Nejstarší část pochází z počátku 19. století.

Příklad venkovského barokního statku z 2. poloviny 18. století; upravován ve 20. století. Obytné stavení se špýcharem, stodolou a průjezdní bránou. Památkově chráněný.